Postoj
Korektní postoj
Postoj koně, který je mu přirozený, holeně směřují kolmo k zemi, tělo je uvolněné a na stání nepotřebuje vynakládat žádnou energii. Všichni víme, že koně mohou spát ve stoje. Pokud mají vše na těle v pořádku, odpočívají a mají holeně kolmo k zemi, není viditelné žádné napětí svalů, mohou si tak odpočinout velmi kvalitně. Pokud je to opravdu zdravá situace, úhel lopatky má okolo 40stupňů, stojí klidně, se sníženou hlavou, nestřídá opěrné nohy a nepřešlapuje. Zvíře nikdy nekulhá, nezkracuje krok, je ochotné pod jezdcem, v dobré náladě a hodně a rádo se pohybuje.
Zootechnický postoj
Postoj slouží k posouzení koně a kůň je do něho ,,uměle,, postaven. Z pohledu z boku mají být vidět všechna kopyta.
Podkročený postoj
Nejvíce četný. Jedná se o postoj, kdy končetiny hrudní a pánevní nesměřují holeněmi kolmo k zemi. Postoj vyžaduje energii v podobě napětí vazů, svalových skupin, často můžeme vidět i to, že třeba zvíře střídá opěrnou končetinu, přešlapuje a u každého přešlápnutí zvedne hlavu. Taková zvířata mají vždy blokace svalových skupin různého rozsahu. Odpočinek není kvalitní. Pohybový aparát není zdravý. Využití takového koně pod sedlem je u majitelů běžné, výkon koně není maximální. Je úměrný jeho možnostem a jezdci jej zvyšují stálou prací a pomůckami jako je šambon, průvlečky, používají martingal, dokola koně zprostupňují a ohýbají. Pokud takový kůň déle nepracuje, zatuhne a zprostupnit jej dá hodně práce. Na vině jsou blokace svalových skupin, změny mohou vést k získaným vadám postoje a pohybu, jako je poklek, zkrácení kroku, nepravidelnosti chodů, rozmetání končetin, strouhání, zášlapům a jiným. Kromě vážných úrazů je vždy na vině stav kopyt.
Každá odchylka od korektního postoje je pro koně obtížná. Znamená nepohodlí nebo bolest v té části kopyta, kterou odlehčuje. V podkročeném stavu hrudních končetin se jedná o bolest nebo nepohodlí v patkové oblasti, v předkročeném postoji o bolest přední stěny kopyt, přední korunkové linie nebo o bolest např. od zlomeniny střelkové kosti nebo laminitis. Příčinu stanovíme u ohledání kopyt. Pokud situace trvá déle, dochází k přetěžování nejen pohybového aparátu a k bolestivým blokům, které brání koni v uvolnění a některým jezdeckým úkonům, ale také k přetěžování té partie kopyta, kde je větší váha. Pokud je to podkročený stav, přetěžuje přední stěnu kopyta. Kost kopytní je v pouzdře kopyta zavěšena na lamelových lístcích, které také známe jako bílou čáru. Tyto lístky jsou přírodou dimenzovány pro velkou zátěž, ale pokud je zátěž stálá a kopyta jsou ještě k tomu méně prokrvená (jsou studená nebo chladná) zavěšení se postupně destabilizuje. Jeho destrukce probíhá pomalu a nepozorovaně. Lístkové lamely (bílá čára) se postupně vlivem váhy protahují směrem dolů a třepí se. Už při stavu, kdy jsou lístky lamel protaženy se jedná o lehký pokles kosti kopytní. Je to příprava pro separaci kosti, vážný pokles kosti, rotaci kosti, rotaci pouzdra, laminitis. Pokud závěs povolí a dojde k lehké separaci kosti, koník je bos, zpozorujeme několikadenní zakulhání té končetiny (dle rozsahu poškození a vlivů, které se navzájem mohou potkat jako je výkyv v tréningu, změna složení krve, pastva). U podkovaných koní lehkého typu chybí prokrvení, tedy i cit v kopytech, tam nemusíme stav pozorovat ani jako zakulhání, záleží na teplotě kopyt, pokud jsou studená, nefunguje nervový systém. Podobně může kontrolka problému zůstat zhasnutá u kopyt úzkých nebo přerostlých. Pokud jsou nebo byla dlohodobě studená, může se jednat o Raynaudův syndrom (necitlivost). Koně dobře chodí a uvnitř, v pouzdrech, probíhá netušná destrukce. Pokud není tato situace zpozorována a není odstraněna příčina tohoto stavu, dochází k celkovému poklesu kopytní kosti různého rozsahu, k separaci kosti, v horším případě k rotaci kosti a následně k rotaci celého pouzdra, to záleží na tom, zda je zavěšení zničeno celé nebo jen jeho přední část a také na okolnostech. Říkáme tomu schvácení nebo laminitis, jedná se o zánět lamelové škáry, který je velmi bolestivý, kůň stojí v obvyklém laminitidním postoji. Laminitis se tedy připravuje dlouho před samotným akutním stavem. Akutní stav vyvolá buď změna v režimu koně, změna složení krve ale vždy se jedná o už poškozená kopyta. U zdravého koně, pokud dojde ke schvácení, může být velmi rychle a snadno vyléčeno. Pokud k němu dojde, příčinou je silná toxikace nebo intoxikace organismu (otrava) Poškození lamel má jednu příčinu. Odchylku od nulového palmárního úhlu. Pokud bude kopyto zdravé, bude mít úhel korunky vůči zemi 30stupňů a bude správně zásobováno krví (které zajistí kopytní mechanismus) a holeně budou kolmo k zemi, nedojde k poškození lamel v žádném případě. Pokud korunka svírá se zemí tento úhel a koník je nadále podkročen, jedná se o podotrochlózu různého rozsahu nebo o tlak přerostlých rozpěrek v chodidle v lepším případě. JEDNÁ SE O ODLEHČENÍ PATKOVÝCH OBLASTÍ, toto odlehčení není nikdy zvyk a vždy je dostruktivní. Pokud zmizí příčina (je odstraněna a kopyta se vyhojí) okamžitě si zvíře stoupne s nohama kolmo a našlapuje od patkových oblastí, NIKDY OD ŠPICE. Pokud ortoped provede korektury správně a stav je optimalizován, může se stát, že koník stále našlapuje od špice nebo kopyta pokládá celou plochou na zem. Na vině může být zhomžděná oblast ohybače, která bolí nebo zánět mazového váčku, to se během měsíce upraví, většinou formou kopytního abscesu. Korektury musí být tak časté, aby nedocházelo znovu k tlaku rozpěrek, to záleží na rychlosti růstu patek a celého kopytního pouzdra. Pokud je přírůstek malý, signalizuje to malé prokrvení (poškozené kapiláry, obvodová tepénka nebo jen pouhý nedostatek pohybu po tvrdém, rovném terénu) Pokud stále nenašlapuje korektně, může být na vině osifikace (zkostnatění) kopytní kosti po tahu nebo tlaku který předcházel, osifikace palmárních výběžků kosti kopytní, osifikace chrupavčitých struktur, nepohodlné kontrahované (zůžené) pouzdro, špatná korektura, která neodstranila příčinu.
Jakákoliv trvající odchylka v postoji a v rovnoměrnosti zatížení kopytního pouzdra vede k jeho destrukci.
Podkročený postoj pánevních končetin
Postoj s podkročením zadních končetin má několik příčin.
Pokud je viděn standardně, jedná se o situaci, kdy zadní nohy nesou část váhy předku nebo o nevhodný, nepohodlný tvar zadních kopyt.
Pokud je viděn krátkodobě, může se, pokud vyloučíme úraz, jednat o bolesti v břišní krajině, bolest vnitřních orgánu jako játra atp. nebo o blok zad.
Je to trochu začarovaný kruh, ale lze z něho vystoupit, pokud je zvíře ohledáno a správně ošetřeno, mělo by na zásah reagovat okamžitou změnou postoje.
V případě, že zavoláte schopného osteopata nebo fyzioterapeuta, může záda sice odblokovat, ale zvíře se může k postoji během několika hodin nebo dnů vrátit, k blokaci zad totiž dochází vždy, pokud je zvíře nuceno nést i předek a nebo má nevhodný tvar kopytních pouzder na zadních končetinách. O bolesti vnitřních orgánů se jedná velmi zřídka a ke změně postoje podkročením dochází jednorázově, při nástupu problému, ne postupně. Při podezření na bolest v břišní krajině, zavolejte veterinárního lékaře, pokud nekorektní postoj zavinily ostatní příčiny, zavolejte dobrého kopytáře.
Váš stav můžeme konzultovat také spolu, k dispozici je mail luciedrdova@seznam.cz
Poklek
Jedná se o následující jev, viditelný na hrudních končetinách koně s jasnou příčinou a je odstranitelný nebo v horších případech je možné stav zlepšit a stabilizovat, aby se nadále nezhoršoval.
tento koník má viditelný problém, při stání se nohy chvějí, na pomoc přichází záď, kdy se zadní nohy podsunou pod břicho a pomáhají nést část váhy...
Příčinou jsou vždy bolesti nebo tlak v chodidlech v patkové oblasti. Pokud tedy odborným způsobem provedeme korekturu, příčinu odstraníme a ihned po prvním zásahu můžeme vidět pokrok, jako na fotce níže.
protože už nějakou dobu byly šlachy, vazy a kloubní spojení ve změněné pozici-poklek už nějakou dobu zvíře trápil, musí být úpravy intenzivnější a také více časté. Ideálním stavem je, kopýtka poopravit po několika mélo dnech a to z důvodu podpory ozdravného režimu, aby zvíře mohlo zatěžovat končetiny korektním-správným způsobem a nedocházelo k recidivám. Pokud ošetření nebude provedeno ve vhodném časovém intervalu, bude se stav stále opakovat, budeme se pokaždé nacházet na začátku. Vše záleží na vážnosti stavu. Zvíře, pokud není kopyto zasaženo kontrakcí-zůžením, což celou léčbu samozřejmě komplikuje nebo ještě vážnějšími problémy, nikdy po ošetření NEKULHÁ. Naopak je spokojené a může přední končetiny zatěžovat bezbolestně. Na prvním obrázku je vidět, že si ke stání pomáhá zádí hodně výrazně, na druhém obrázku je záď již v lepší pozici, zadní kopyta nejsou zatím upravena. Tady se dostáváme k problému, který s pokleklou přední končetinou vždy souvisí. Zadní nohy, aby převzaly část váhy koně a nebyla tolik zatížená přední část těla, jsou protaženy pod trup. Kloubní spojení jsou za nějaký čas natažena a koník vypadá přestavěný, má záď výše než kohoutek a nebo je záď ,,spadlá,, Dochází k blokaci všech svalových skupin lopatky, plecí, krku a také zad. Včetně kosterního svalstva.
Pokud by jste chtěli přirovnání k člověku, je to jako vzít si boty s podpadky a chodit s pokrčenými koleny.
Po ošetření zadních končetin, dojde postupně nebo ihned, podle toho, jak jsou kloubní spojení a vazy zasaženy, k obnově postoje, který je nezbytný pro zdraví zvířete. Jistou změnu můžeme vidět na fotografii níže.
Protože se nám kobylka nechtěla uvolnit, stále byla napjatá a dívala se po svých druzích, nemám v albu lepší fotografii... uvidíme příště.
Na této fotografii je již vidět přestavěná záď. U některých typů koní je po prvním ošetření ihned tělo v optimální pozici, lehčí typy, jako je koník na obrázku potřebují většinou ošetření několik. Záď je výše než kohoutek, ale nenese již váhu přední části trupu, protože příčina způsobující poklek předních nohou již byla odstraněna. Kobylka na fotografii však trpí deformací předních kopyt, která bude vyžadovat více času, kopyta nejsou pravidelná. Vnitřní strany stěn kopyta jsou vtočené za kolmici, bude tedy potřeba se soustředit na obnovu kopytního pouzdra s lepší situací.
Koník s docela pěknými kopýtky, co prozradí postoj a nálezy na kopytech...
Chci vám představit valáška, který byl nedávno ošetřen, se změnami v jeho postoji a s nálezy při bližším ohledání. Také se stavem, který následoval po úpravě, kopýtka, jak uvidíte, vypadala docela dobře, je jasné, že majitel na údržbu velmi dbal...
obrázek č. 1 je vstupní fotografie postoje, který mu byl pohodlný, rovný, pevný terén nebyl k dispozici, ale i tak uvidíme hodně.
Na první pohled je zřejmé, že hrudní končetiny jsou podsunuty daleko pod trup. Na fotce kopyta (obrázek č.4) můžete vidět, jak zhmožděné jsou měkké patky od nevhodné výšky rohových patek, plných chodidel (obr. č 3), koník cítil velké nepohodlí, proto se mu vyhnul tak, že končetiny postavil více na špici kopyt... fotografie bočního pohledu na kopýtko je pod číslem 2.
Úhel lopatky je strmý, ramena vytažená nahoru, zatuhlé svaly na celém předku. Zdravý stav lopatky je okolo 40-45 stupňů, dle typu, velmi nepohodlnou se lopatka stává, pokud je ostřejší než cca 36stupňů
Zadní končetiny podsunuty pod trup, záď nese část váhy přetíženého předku. Rovněž špice zadních kopyt je dlouhá, i to je velmi nepohodlné, pokud by se postavil správně, bude cítit velký tlak v korunkách, přední stěna zadních kopyt bude tlačit vzhůru.
Následně došlo k blokaci zad, beder i plece... svaly nejsou stavěny na stálou zátěž, pravidelný postoj koně, který zkonstruovala příroda je klíčem pro pohodlí, uvolněnost, spokojenost a chuť pracovat, třeba pod sedlem.
Povšimněte si oranžové linie, která spojuje loket a koleno koně, i tam je určitá disproporce, pokud koník vykazuje odchylky postoje, vždy se to odrazí na celé tělesné stavbě. Pokud takového koně jezdíme nebo jinak využíváme, co myslíte, je mu pohodlně?
obrázek č.2 boční pohled na přední kopyto
taková kopyta vídám málo, většinou jsou postižena mnohem vážněji, korektury byly časté. Pokud se však podíváme na postoj koně, je jasné, že patky jsou nepohodlné, také linie korunky samotného kopyta je vytlačená vzhůru, linie korunky má tvořit rovnou přímku od špice - její nejvyšší místo, po patky - přímka končí vzadu dole, značeno bíle...
obrázek č. 3 pohled na chodidlo
rozpěrky jsou narostlé až ke špici střelu, nejvíce nepohodlné jsou ale patky
Pokud by kopýtko bylo takoto upravováno dál, stane se těsným, kontrahuje, chodidlo se vytlačí vzhůru, dojde k bolestem hlubokého ohybače od vyklenutých rozpěrek...
obrázek č. 4 pohled na měkké patky
na obrázku můžeme vidět ,,modřiny,, od zhmoždění, hlavně proto se koník vyhýbal tomu, aby stál s holeněmi kolmo k zemi, takové zbarvení patek je nefyziologické, je snadno viditelné na kopytech, která mají světlou rohovinu, u kopyt tmavých to lidskému oku úplně unikne. Není na vině tvrdý terén, ani jiná vnější příčina, na vině jsou příliš vysoké, nekomfortní patky, jejich úprava je však velmi náročná, je třeba je upravit tak, aby sestoupily z měkkých patek a oblast byla úplně uvolněna. Také chodidlo musí být upraveno, zkráceny rozpěrky.
obrázek č. 5 je výchozí stav, postoj koně po ošetření a stimulaci reflexních bodů, která mu byla velmi nepříjemná. Koně jsou úžasné bytosti, chápou, že i přes bolest, je masáž takových bodů pro jejich dobro, pokud jim umožníte odejít, většinou neodejdou, to ale samozřejmě záleží na stupni bolestivosti míst... pokud je bolest velká, může být takové ošetření i dost nebezpečné :-)
na fotografii můžeme vidět šestnáctistupňový rozdíl v úhlu loptky, loket a koleno je v jiné linii, koník klidně stojí na patkách-na celé ploše kopyt, je spokojený, po ošetření se stále protahoval, povolilo napětí v zádech a pleci. Stále však není v pořádku záď, odhaduji, že po dvou nebo třech ošetřeních, která by měla být v termínu kratším než je obvyklé, bude v pořádku, ideální je, upravit lehce kopýtka je-li sledováno, že koník zase vykazuje návrat k původnímu postoji...
pro zajímavost přikládám obrázek č. 6
vidíme postoj zadních končetin, kopyta jsou vytočená ven, hlezna dovnitř... velmi nepohodlné, na vině je úprava kopyt, potíže se zádí, která je níže, než by měla být, je tedy podepřena, nejedná se o uvoněný postoj... pokud kopyta ukazují ven, je vyšší vnitřní stěna kopytního pouzdra, pokud dovnitř, pak je to naopak...
obrázek č.7
postoj je po ošetření, pokud stav trval delší dobu, bude se vracet, je třeba dbát na časnost úprav, aby se stav stabilizoval.
Koník má spadlou záď, potřebuje hodně pohybu, dobré trimy, do dvou měsíců by měl být naprosto v pořádku.
Reakce na trim...
první den si užíval pohodlí, ale do kopýtek se navrátil metabolismus a měla plnohodnotnou funkci, přijde tedy období, kdy se poškozené a zhožděné tkáně musí nahradit tkáněmi novými. Někteří koně nereagují vůbec, jen jsou třeba trochu citliví na kamíncích, mají rádi hladký asfalt a ostatní terény. Jiní reakci mají a to přímo úměrnou postižení vnitřních tkání. Je to situace, které se nelze vyhnout, pokud chceme dojít ke zdravému kopytu. Čím více pohybu mají a čím častěji se kopýtka upravují, tím dříve jsou v pořádku.
Vady chodů-když kůň překládá jednu hrudní končetinu před druhou
Často se během svých cest setkávám s koňmi, kteří mají jisté odchylky ve fyziologii. Jedna z nich je ta, když koník při chůzi, překládá jednu hrudní končetinu před druhou. Tento stav může být sledován u jedné nebo obou končetin. Pokud se jedná o jednu hrudní končetinu, spatřujeme stav jako kulhání, pokud o obě, koník nekulhá, obě nohy mají stejný problém, proto si kulháním neuleví.
Vždy se jedná o odchylku, která neposkytuje koni jistotu v pohybu, není to stav přirozený, tudíž ji nazývám odchylkou nefyziologickou. Nikdy se nejedná o zvyk nebo jinak nabytý stav, vždy najdeme příčinu právě v kopytech. Pokusím se vysvětlit.
Pokud kůň pokládá končetiny jinak, než rovně před sebe, nebo stojí s hrudními končetinami blízko sebe, vždy se jedná o nepohodlí vnitřních polovin kopyt. Tím, že se postaví nohama blízko sebe nebo je takto pokládá při chůzi, se vyhne nepohodlí nebo bolesti, přenese totiž více váhy na vnější stranu kopyta. Nikdy se nejedná o zvyk a v momentě, kdy je příčina odstraněna, koník okamžitě našlapuje korektně a stojí s nohama správně postavenýma. Fyziologické je, aby měl pěkně široké plece a nohy směřovaly víceméně kolmo k zemi.
Příčinou jsou rozpěrky vrostlé - vtlačené, do oblasti hlubokého ohybače, vnitřní, vytlačené patky a deformovaná linie korunkového okraje. Korunkový okraj lze posoudit snadno, ostatní je v rukou zkušeného kopytáře. Stav to bývá skrytý, často je rozpěrka vnořena pod střel a tak oku snadno tento problém unikne.
Protože se jedná o stav dlouhodobý, většinou chvilku trvá, než se tyto oblasti vyhojí a než chodidlo může sestoupit do své určené polohy. U některých případů je vidět okamžitě velká úleva a ihned je stav korektní. Jiní koně již mají takový problém, že léčba může v domácích podmínkách trvat několik měsíců. Většinou kopyto vyžaduje velmi častou úpravu a začne se hojit, přijde doba, kdy se objeví abscesy, někdy s kulháním, jindy bez. Pokud zvíře nekulhá, nebylo kopyto vážněji poškozeno a deformováno a nebo je postiženo natolik, že jsou poničeny nervy, které by koni o abscesu daly signál, koník cítí pouze tlak na oblast ohybače, kde dosud probíhal metabolismus a nervová spojení porušena nebyla.
Poznámka
Pokud jsou kopyta postižena tlakem rozpěrek oboustranně a obě, kůň nekulhá, ale může být pozorována nechuť k pohybu-krok, klus, cval, ke skokům nebo spěchá a neustále popochází.
Ryzáček na fotografiích je mladý koník, právě se s ním pracuje ze země a maličko se přiježďuje. První fotografie je vstupní.
pro porovnání fotografie po ošetření zvířete, úleva byla vidět ihned a změny byly ihned i pod sedlem
Při práci ze sedla nebylo možné koně sestavit, hlavu v tom případě vystřelil nahoru a celý problém byl v oblasti patek. Má plošší kopyta a rozpěrky byly vrostlé a vytlačené hluboko do pouzder. Takový problém se jen těžko odhaluje a ošetřující kopytář musí mít zkušenost. Jediná metoda trimu, jak zbavit kopyto této deformace, která funguje je metoda dle paní doktorky Strasserové. Jiný zásah nedokáže zformovat rozpěrky a patky tak, aby nárůst rohoviny bylo možné směřovat k řešení problému. U takových kopyt je vlivem položených patek pod chodidlo k dispozici jen velmi málo materiálu, musí se udělat několik zásahů, směřovat kopyto k tomu, aby narostlo v oblastech, kde je nutné modelovat naprosto jiný sklon a délku patek a rozpěrek.
Na vstupní fotografii vidíte úhel lopatky, který má okolo 18stupňů. Takto strmá lopatka není fyziologická, na vině je nepohodlí v patkách. Pokud provedeme správnou korekturu, ihned se úhel lopatky změní a dojde k uvolnění zad a plece. Pokud je možné ihned odstranit tento problém, lopatka je během několika dnů v korektním úhlu. Pokud musíte kopyto delší dobu modelovat, aby narostlo tam, kde je třeba, dojde ke korekci postoje až po jeho přetvarování. Bývá to doba asi dvou měsíců, jako v tomto případě. Taková kopyta mívají často angličtí plnokrevníci a jejich kříženci. Kopyto je ploché a koník stojí na stěně patek, nikoliv na nosném okraji patkových oblastí. Patky se musí hodně zkrátit, aby zvíře stálo na jejich nosném okraji, jinak není možné je POSTAVIT. Pokud nwní vhodně zkráceno, není odstraněna příčina problému, váha, která spočívá v této oblasti, nadále směřuje rohovinu patek v růstu směrem POD KOPYTO. Korektně vystrouhané kopyto s tímto problémem vidíte na následujícím obrázku.
Oblast, kde před trimem ležely rozpěrky, je jejich tlakem zhmožděná a téměř chybí rohovina chodidla, ta se objeví během několika dní, místo je zbaveno tlaku a tak můžou nové rohové struktury zase vnikat.
musí být dodržena stejnoměrná výška stěn, na jedné straně byla ohovina vytlačena vzůru, je třeba ji nechat sestoupit a postarat se o stejnoměrné kopytní pouzdro.
Kopyto na obrázku nebylo nijak vážně deformováno, byly JEN položené patky pod chodidlo a zdeformovaný korunkový okraj, bylo možné odstranit problém ihned.
Ryzáček na fotografiích po ošetření vykazoval citlivost na kamincích, za to může právě ploché kopyto, které má nedostatečnou klenbu. Vhodným trimem a se správným časovým intervalem se klenba chodidel obnoví a kopyto se bude chvat standardně na všech terénech. Vlivem perfektního mechanismu kopyta při pohybu roste bezvadná, pevná rohovina.
Znovu spadlá záď a strmé postavení zadních končetin
Protože spousta majitelů neví, co pod tímto termínem hledat, přikládám dvě fotografie koní, první je postižen spadlou zádí a strmým úhlením zadních končetin a druhý je korektní. Druhá fotografie je z období léčby, kdy se spadlá záď již stala korektní.
a správné zaúhlení a nasazení ocasu, koník v léčbě
Spadlá záď
Situace, kterou vidíte na fotografii, je v některých případech snadno odstranitelným problémem. Klisna na vyobrazení však v této pozici setrvává od útlého věku. Její problém bude potřebovat více času.
Pokud máme u koně tuto situaci, vždy souvisí s postavení zadních končetin. Zadní nohy jsou podsunuty pod trup. Vždy tento jev začal jako podpora předku. Ve všech případech, kromě stavů poúrazových, se jedná o nesprávné ošetření kopyt předních končetin, pak přichází na pomoc zadní část trupu. Pro obnovu optimálního postoje je nutné, korigovat všechna kopyta, správným způsobem a tak často, jak to koník potřebuje. Stav tohoto zvířete budeme sledovat...