Obnovení a udržení přirozeného zdraví koní

Zástupce odkazů pro listování

Pokles kopytní kosti

Mezi nemoci kopyt patří i poškození nebo selhání lamelového zavěšení kosti kopytní. Jedná se o situaci, kdy jsou lamelové lístky, tvořící spojení pouzdra a kosti, protaženy nebo potrhány a při neodstranění příčiny tohoto stavu může dojít k celkovému poklesu kosti. Protože vlivem sil, působících na kopyto shora, je přirozené, že  kost spadne dolů, když lamelové zavěšení selže, nabízí se otázka, co ji vrátí zpět. Je to jeden z dlouhodobých procesů, musí být dodržen perfektní trim a koník musí žít v prostředí, kde jsou uzpůsobeny podmínky pro léčbu. Jedině pevný terén, který dovolí maximální mechanismus kopyta, také terén kamenitý, který provokuje kopyto, aby si vytvořilo silnou rohovinu chodidel a vyklenulo, může společně s odborným trimem, kdy se nenechá kopyto přerůst, celou situaci obrátit do plusových hodnot.

Jak to vypadá?

 

na fotografii vidíme, že korunky jsou jakoby ponořené do kopytních pouzder, jedná se tu jen o lehké protažení lamel v zavěšení kosti, pokud by se stanovil a dodržel vhodný interval korektur a životní podmínky, bude za 4měsíce všechno jinak...

na této fotografii už korunkový val neuvidíme, chodidlo je ploché a koník bude velmi citlivě chodit, jedná se o vážný pokles kopytních kostí, tvar kopyt je právě široké, prostorné pouzdro...

 

fotografie koně s vážným poklesem kostí kopytních, příčinou bylo zanedbání korektur, na začátku léčby bylo zvíře téměř nepohyblivé... vznik problému byl dříve než v sedmi měsících věku...

Příčiny:

Zanedbané, přerostlé kopyto, špatný trim a podkování

Určité proporce kopyt mají větší dispozici pro pokles, ale pokud přeroste kopyto tak, že spodní části přestanou pracovat (kopytní mechanismus), začne kopyto pracovat v jeho korunkové části, stejně jako při podkování nebo trimu kopyta úzkého, kde není brán ohled na to, jak se bude chovat při došlapu na zem. Pro provedení trimu, kdy bude zachován nebo obnoven kopytní mechanismus, nebo-li korektní pohyb kopyta při došlapu na zem, je třeba velká odbornost. Je třeba mít znalosti o tom, co se v kopytě děje, jaký je úhel kopytní kosti, zda je separovaná její špička, je nutný odhad, v jakém stavu jsou vnitřní struktury. Je nezbytné uzpůsobit terén koni tak (životní podmínky), aby se dosáhlo co největšího optima.

Pokud je kopyto podkováno nebo přerostlé tak, že se zamezí mechanismu pouzdra, dochází k pohybu a roztažení pouzder v korunkové části, kde rohovina vzniká. Uvnitř pouzder v této korunkové oblasti rostou nové lamelové lístky (lamely, které slouží jako spojení s kostí kopytní), při pohybu pouzder v korunce, se nové lístky poškozují, s každým krokem koně, už při jejich vzniku. Takto potrhané lamely od začátku nemají dané vlastnosti. Když se podíváme zblízka na bílou čáru kopyta, můžeme je vidět při odrostu dole, nejsou pravidelné, jakoby byla každá jiným směrem, někdy jsou i prokrvené nebo zbarvené do růžova. Do růžova zbarvená bílá čára se objevuje i v oblastech, kde se kopyto při dobrém trimu snaží vrátit do lepší, širší proporce, tam se ale jedná o situaci jinou. Jde o navrácení kopyta do jeho pohodlné šíře. Pokud správně pracuje kopytní pouzdro, má dobrou proporci a správný trim, kdy se odstraní všechno co vadí, může se narůžovělá barva v bílé čáře objevit také, ale jedná se o žádoucí efekt trimu, kdy je cílem rozšíření kopyt.

Nejvíce trpí poklesy kopyta široká. Taková kopyta pracují více. Pokud je kůň podkován, zanedbají se korektury nebo není odstraněna z chodidel stará rohovina, kopytní mechanismus se omezí nebo zastaví a rozšiřuje se korunková část. U velmi těsných kopyt nebo kopyt úzkých v patkách, kopyto pracuje méně, pokud se ale neopracuje vždy, kdy to potřebuje a chybně, je situace stejná, jen je pohyb v korunce méně výrazný a tedy méně destruktivní.

Pokud se rozhodneme koně ,,opravit,, a vrátit kopytu správnou funkci, obnovíme vhodným trimem mechanismus dole, musíme počítat s jistou citlivostí zvířete nejen na kamenitém terénu. Protože chodidlo bylo nehybné a ještě zhmožďováno ze stran, bude se muset nové prokrvení postarat o uzdravení struktur. To trvá od 3měsíců více, podle míry poškození kopyt. Pokud byl koník bosý, má trochu náskok a kvalitní novou rohovinu v chodidlech můžeme vidět už během 5-6měsíců. Rohovina chodidel vzniká a odrůstá stejně jako ostatní rohové struktury, to co vidíme, když kopyto upravíme jako vystrouhané chodidlo, je rohovina, která vnikla cca před 3 měsíci, (pokud se tedy jedná o trim, který odstraní co vadí, tím myslím že se ošetří a vystrouhají i chodidla) proto tu rohovinu v dobré kvalitě, uvidíme nejdříve po 5-6měsících od prvního vhodného trimu. Ozdravný proces vnitřních struktur trvá ve vhodných podmínkách cca 3měsíce u koně, který nebyl podkován nebo nedošlo k vážnému poškození vnitřních rohových struktur.

Pokles kopytních kostí můžeme nevhodným nebo neexistujícím ošetřením vyvolat už v prvním půl roce života koně.

Jak důležité je starat se o kopýtka malých hříbat popisuji v mnoha článcích. Jedině tak je možné vychovat zvířata zdravá, pohyblivá, se správným tělesným vývojem, bez přestavění, vad postojů a šťastná, plná života.

O škodlivosti podkování toho bylo napsáno také mnoho, všichni rozumní kováři, se kterými jsem se setkala, se snaží udržet koně co nejdéle bosé, to ale vždy není v jejich silách, používají trim, který je víceméně vhodný pro účel podkování, bosé kopyto vyžaduje jiný způsob opracování, ale také jiné životní podmínky . Pokud bychom si všichni osvojili znalosti a dovednost, která dovolí koním zdravý život, byl by koňský svět veselejší. Na svých cestách potkávám velmi nešťastné, ale ,,fungující,, koně, jejich majitelé nemají srovnání nebo žijí v iluzi, že takový stav je normální a že se s tím nedá nic víc dělat. Často slyší odpovědi typu, …je to dědičné…s tím se nedá nic dělat…kulhá shora…má špatná záda…slabé spěnky…špatné šlachy…koně už nemohou žít bez podkov…podotrochloza je neléčitelná… Všechny tyto vady, kromě poúrazových stavů, jsou uměle vytvořeny, protože péči o kopyta se věnuje běžně tak málo pozornosti a času (10-20minut), strouhá se v boxe nebo na měkku bez toho, aby se pouzdra alespoň srovnala a nebyly vytlačené korunky. O kontrole způsobu našlapování na kopyto také nemůže být řeč a právě pohyb koně a jeho uvolněné stání nám toho o jeho pohodlí nebo nepohodlí tolik vypoví. Je to kromě nespokojenosti, kterou dává zvíře najevo jiným způsobem, jediná řeč, kterou má k dispozici a které můžeme snadno rozumět. Deset nebo dvacet minut a filozofie trimu, že to ,,musí odsýpat,,  to je filozofie trimu jednoho z podkovářů, který vyučuje studenty na podkovářské škole.

Moji koně, které mám delší dobu nebo se u mě narodili nemají ani podotrochlozu, ani jiné vady kopyt nebo postojů, nikdo je tam totiž nevytvořil nevhodnou korekturou.

 Kůň je na svých kopytech závislý a žije na nich 24 hodin denně, žije v umělých podmínkách, musíme tedy každý měsíc opotřebit kopyta tak, aby si zachovala funkci my lidé…

Stav kopyt ovlivňuje postoj a pohodlí koně, přirozené našlapování, bolest zad… celý jeho život, minutu po minutě, špatné ošetření nebo podkování je jako bota, kterou během vývoje někdo zapomene vyměnit, zapomene na to, jak důležitý rohový konec končetiny to je. Pokud je kopyto komolý kužel, berme v úvahu, že musí odrůstat do šíře ne do proporce podkovy, která byla přikována před mnoha týdny… nebo se zužovat vlivem staré rohoviny, kterou tam ponecháme a která ho postupně uzavře stejně jako podkova. Připravují se tak vady, nemoci, problémy…

Úprava kopyt a bloky zad

Koně byli v přírodě po miliony let vystavováni výkyvům, kdy byly podmínky pro jejich život střídavě více či méně vyhovující a právě to z nich učinilo tvory schopné přežít a přizpůsobit se. V obdobích hojnosti jejich kopyta přerůstala a deformovala, aby vzápětí přišel čas nedostatku potravy, kdy byli nuceni překonat dlouhé vzdálenosti, aby nalezli potravu, tak si zase svá přerostlá kopyta ochodili, patky byly nízké a terén suchý a kamenitý. Takový pohyb během krátké doby uvedl kopyta do stavu úplného opotřebení, vrostlé rozpěrkové struktury sestoupily a protože bylo takto docíleno i maximálního kopytního mechanismu, probíhal uvnitř metabolismus více aktivně, rohovina rychle dorůstala a dorůstala do více pravidelného tvaru.

Pokud je kůň v domácích podmínkách, které jsou vlastně neměnné, stále má dostatek potravy, většinou v krmelišti u kterého se nejvíce zdržuje nebo v boxe, kde tráví většinu času, mnoho toho nenachodí, nemusí nebo nemůže i kdyby chtěl. Navíc kůň, jako býložravec a lovná zvěř (equid není predátor) je založen tak, že svou energii šetří pro dobu, kdy ji bude potřebovat, aby mohl utéci nebo také na období, kdy potravy bude méně. Je to tak přirozené a tento sebezáchovný způsob života si předávají koně z generaci na generaci (kromě jiného) jako své vědomí živočišného druhu.

V domácích podmínkách je tedy nutné kopyta upravovat a to i proto, že na nich chceme jezdit nebo je jinak využívat, což v divoké přírodě tak nebylo.

Všichni koňovití mají schopnost stát bez využití energie, mohou tak spát ve stoje, aniž by potřebovali zapojovat svalové skupiny jako my lidé nebo ostatní zvířata, která ve stoje spát nemohou. Takový postoj má ale své podmínky. Jednou z nich je, že všechny čtyři holeně směřují kolmo k zemi. Pokud je koník v pořádku a nemá žádné nepohodlí, je uvolněný a žádný sval není v napětí.

Pokud má ale chybně upravena kopyta nebo jsou mezi korekturami delší intervaly, kompenzuje nepohodlí v kopytech právě postojem těla, kdy si najde pozici, ve které nepohodlí nebo bolest cítí co nejméně, bývá to většinou podkročením končetin pod trup nebo odlehčování jedné končetiny, případně střídání končetin, pokud mají stejný problém.

Největším oříškem je oblast chodidla, kde je většinou ponecháno příliš staré rohoviny a postupně se tak kopyto zužuje nebo jen některé struktury vrůstají /jsou vtlačovány/ postupně nahoru do oblasti podotrochloárního aparátu, to znamená začínají tlačit do oblastí pod ohybač. Tento problém mají i malá hříbata v domácím chovu, kompenzují pak tento stav stejně jako koně dospělí tím, že odlehčí patky kopyt /spěnky nejsou uvolněné a mají strmý úhel, našlapují od špičky kopyt namísto od patek, případně podkročí končetiny pod tělo/. Když takové hříbě vidíme, je otázkou, jak vyrovnaného vývoje je tělo schopno a jak se uzpůsobí klouby, vazy a ostatní pohybový aparát tomuto stavu? U hříbat i dospělých koní v takové situaci obratem vytvoří bloky zad, strmá plec... Takový blok zad může zvíře mít dlouhou dobu bez povšimnutí, kůň je totiž ve svém druhovém vědomí vybaven tak, aby přežil, aby vše vydržel. Pokud dojde k velmi bolestivému stavu, nezavolá si někoho, kdo mu může pomoci, ale dává své nepohodlí najevo chováním a náladou. 

Blok zad bývá nejčastěji v předbederní oblasti, může dojít /často tomu tak je/ i k tomu, že ,,vyskočí,, obratel/stavec a protože páteří vede mícha, může tento problém vyůstit až do situace, že nejen záda bolí, ale rozvíjí se postižení, kterému se obecně nazývá Woblerův syndrom. Je to škatulka pro různé pohybové úkazy.

Pokud je tedy chodidlo koně dlouhou dobu ponecháno ladem nebo není korektura provedena dostatečně / což byl pro mne osobně největší oříšek, vystrouhat kopyto tak, aby sestoupily rozpěrky dolů a koni se ulevilo/ zvíře kompenzuje stav postojem, otevírají se tak dveře pro všemožné problémy související s tím, že není možné stát a pohybovat se uvolněně, ať už zatuhlá záda, koliky, hubnutí nebo naopak nadváha způsobená naprostým nedostatkem pohybu /zvíře zvažuje každý krok / špatné nálady, smutek, agresivita, apatie, deformace kopyt různého rozsahu. Totiž stará rohovina dokáže sevřít kopyto tak, že odrůstá stále užší, podobně jako podkova.

Odebrat z kopyta rozpěrky prostě není jen tak, pokud je zvíře už nějak postiženo, často i chybí prokrvení v některých oblastech kopyt, pouzdra jsou těsná a nepohodlná, rozpěrky často zarostlé hluboko dovnitř a jediný možný způsob jak je dostat zase dolů, do jejich korektní pozice je, vystrouhat kopyto tak, aby se celé uvolnilo, snížit patky, odebrat rohovinu, aby bylo pravidelné, napodobit přírodu v tom, kdy bylo období s menším množstvím potravy a vlastně tak docílit uzdravení celého pohybového aparátu. Napodobit ochození kopyta není vůbec snadné, je zapotřebí pochopit co se v něm děje, jak funguje a nejlépe to spojit s vyhovujícími podmínkami chovu jako celku. Včetně hydratace rohoviny několikrát děnně.

Pokud dojde k nápravě stavu, v kopytních pouzdrech je zase dostatek místa pro prokrvení a probíhá masivní metabolismus, uzdravují se vnitřní struktury a spousta nekrotizovaných tkání bude dopraveno ven z těla, ať již pomocí vylučovacího systému nebo abscesu. Jediné, jak pomoci koni toto nápravné období překlenout a zkrátit jej, je dostatek pohybu, jako by musel denně se stádem za potravou a dostatečná hydratace, aby byla pauzdra elastická. Ne každý koník má ale problémy, jedná se tak o deset procent koní, kde jsou tyto procesy vyditelné v jeho pohybu, většinou bývají člověkem nepostřehnuté, ale jsou tam. Co je však velmi důležité, je fakt, že dojde k uvolnění hřbetu, lopatky, krku, vlastně celého pohybového aparátu koně a to koně velmi vítají.

Pokud dlouhou dobu byla někde chyba, není jednoduché ji odstranit a vždy je to doprovázeno ozdravnými procesy na mnoha úrovních. Pokud má být problém odstraněn a koník uzdraven, bude to chvilku trvat a taková korektura bude i časově náročná. Odpadnou však starosti koni i majiteli, koník bude v rámci možností uvolněný a majitel nebude muset volat veterináře, osteopaty a stále dokola nalepovat náplasti a vylévat vodu z děravé loďky :-)

 

 

 

JAK POZNAT NEPOHODLÍ V PATKÁCH

Pokud zvíře zrelaxuje na pevném povrchu a je jakkoliv zakročené, jedná se o nepohodlí nebo bolest patkových oblastí kopyt.

Takové nepohodlí má několik stupňů než se z něho stane bolest a půjde o vážný problém, který doprovází rozsáhlá osifikace/kostnatění příslušných přetížených struktur pohybového aparátu a destrukce špičky kosti kopytní.

Nyní obrázky:

vidíme koně, který stojí na betonové podlaze, stojí delší dobu v nezměněné pozici a bez nepohodlí v patkových částech kopyt, jeho tělo je ještě nepřesvalené, jedná se o první korekturu, pod tímto obrázkem uvidíte druhý, který je před korekturou

koník přešlapuje, kroutí se, neví jak by se na pevné ploše usadil, bolí jej patkové oblasti kopyt, vidíme lopatku a celou plec v napětí a s nesprávným úhlem, snaží se odlehčit patky při stání

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vidíme koníka s nepohodlím v patkových oblastech, předek přetížený

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tady máme fázi bolesti v patkách, spěnky jsou drženy téměř kolmo do kopyt a dochází k osifikacím kloubů, klisna byla ortopedicky kovaná, nepomohlo, stav se zhoršoval, tak jsme ji vyzuli a začali dělat korektury smysluplně

 

 

vidíme spěnkové klouby, které ,,vyčnívají,, velmi vážný stav...

koník s problémy po ošetření, pokud by nebyla postižena kopyta tak silně a vážně, byl by už úplně bez potíží, nyní budeme pracovat na tom, aby se sprostupnily spěnkové klouby, které jsou zasaženy osifikací/kostnatěním/artrózou...

 

 

 

Jak na těle, tak na duchu!

Téma, které se chystám otevřít v tomto článku, je velmi důležité a zasahuje do všech oblastí našeho života s koňmi.

Jak na těle, tak na duchu! Velmi známé pořekadlo platí nejen ve světě lidí, ale i ve světě všech ostatních bytostí. Zaměříme se samozřejmě na koně.

Při mých cestách se často setkávám s koňmi, kteří nemají koretní, fyziologický postoj nebo pohyb. Právě postoj a pohyb je pro nás lidi směrodatný proto, abychom dokázali posoudit realitu našich miláčků. Jak se mé zvíře cítí? Proč je pod sedlem uspěchané nebo nervózní? Proč se musí odlovit ve výběhu? Proč se drží stranou od koní? Proč je tak hodné a tlačivé? a ještě spousta dalších proč...

Pro toto téma jsem určila případ koně, který velmi jednoznačně mluví svým postojem, pohybem a chováním o tom, že není v pořádku a má spoustu projevů takzvaného NECHTĚNÉHO CHOVÁNÍ, avšak protože je informací mezi námi koňáky stále málo, byly tyto odchylky považovány za vrozené a chování zvířete za charakterové rysy.

QH valach

tento koník na fotografii má velmi nevhodný postoj, který poukazuje na bolesti krku, zad, bloky lopatky, zad a zádi.

Jeho povaha, při běžné manipulaci, se zdála být klidná až flegmatická. Vše se ale rázem změní, když na zádech přibude jezdec. Koník spěchá, špatně zastavuje, leká se vnějších podmětů a je označen za bázlivého. Protože má zmíněné problémy sám se sebou, nesnese další zátěž a jeho nervový systém je velmi vzrušivý. Reaguje na sebemenší ruchy a pohyb z vnějšího okolí. Budeme jej sledovat během dalších ošetření a konzultovat jeho chování s majitelkou.

Fotografie po ošetření zde:

Po prvním ošetření, které bylo provedeno velmi citlivě, z důvodu podezření na nestabilní uložení kosti kopytní v pouzdrech, se koni velmi ulevilo a záda byla odblokována. Zablokovaná byla i lopatka koně.

Bylo doporučeno velmi šetrné pohybování a nejlépe bez jezdce nebo v kroku.

Pohyb vykazoval následující odchylky:

krátký krok předních končetin a našlapování od špičky kopyt, nikoliv od patek, zadní nohy se v kroku málo natahovaly dozadu. Pohyb byl toporný, nepravidelný a rozpadený. Při focení, kdy stál na rovném betoně, nebylo možné dosáhnout lepšího postoje, než vidíte na vstupních fotografiích.

Všechny výrazné odchylky postoje a pohybu mohou mít za následek naprosto změnněné chování koně ať již pod sedlem, ve stádě nebo v jiných případech. Protože koně vždy vyhledávají pohodlí, přizpůsobí okamžitě postoj svého těla a pohyb aktuálnímu stavu. Vyjímkou jsou pouze případy, kdy vlivem nevhodného postoje, kloubní spojení již přestavěla / osifikovala. Pomoci koni je možné, ale bude to trvat delší dobu, Klouby musí být znovu zprostupněny a u křivých končetin s nepravidelnými kopyty je nutné interval ošetření přizpůsobit tak, aby se deformace kopyt nevracely. Stav koně bude kolísavý, vždy, když tělo začne s nápravou stavu, se tento jev odrazí i na venek, v chování zvířete. Pokud se ale jedná o stav bez deformací kostí a kloubů, bude léčba, která vede k návratu zdraví snadnější. Každý jednotlivý koník reaguje jiným způsobem a má jiné podmínky chovu, stanovit dobu, kterou bude zvíře potřebovat, lze jen odhadem dle podobných případů z minulosti.

Pokud se jedná o poškození vnitřních struktur kopyt, bude několik prvních týdnů až měsíců / dle závažnosti, stav proměnlivý. Koník se může vracek k zakročenému postoji nebo ke kulhání. Může prodělat absces, kterého si povšimneme, nebo absces s tichým průběhem.

Důležité podmínky proto, aby tuto dobu mělo rychle za sebou jsou:

-pohyb ve stádě v režimu ustájení 24/7 s možností schovat se do závětří

-box jen tehdy, je-li takový výkyv počasí nebo jeho nepřízeň, že je zvíře unavené, pak je vhodné jej nechat jednu noc odpočinout

-deka na hřbet, pokud má bolavá záda, vytrvale prší a nemá k dispouzici přístřešek

-hodně pohybu, podle závažnosti stavu s jezdcem nebo na ruce

-pohyb po pevném terénu, který dovolí koni stát a pohybovat se korektně

-chování majitele a jeho přístup by se neměl změnit, nepřistupovat k němu jako k nemocnému

-žádné ATB léky při abscesech

-není vhodné očkovat ani odčervovat, podle stavu zvířete - nezatěžovat metabolismus a neměnit složení krve

-dobré seno a vodu stále k dispozici

-kvalitní, dobře vyvážený minerální doplněk

-pravidelnou úpravu kopyt

-masáže a stimulace reflexních bodů

-žádné stresové situace a změny ve stádě, které by mohly v důsledku ovlivnit chování zvířete tak, že by se pohybovalo nad svůj limit přes bolest

Pokud neodstraníme příčinu změn postoje a nekorektního pohybu, fyzioterapeut, osteopata podobné ošetření bude mít jen krátkodobý vliv. To samé platí pro odstranění nežádoucího chování koně, pokud je příčinou právě nepohodlí nebo bolest, kterou právě změněným chováním dává kůň najevo a to třeba celé roky, pak přivolaný specialista / horsman pomůže jen částečně nebo se chování zase vrátí úměrně aktuálnímu stupni nepohodlí. Léky a podpůrné prostředky nedokáží odstranit fyzické příčiny, mohou jen posloužit jako tlumící prostředek na omezenou dobu, některé dokonce stav koně zhoršit. Správným ježděním lze dosáhnout osvalení koně, které mu dovolí snášet tyto odchylky snadněji, je to pro něho výhoda, ale jeho stav se časem horší a důsledky toho jsou stejně fatální jako u jakéhokoliv koně, možná horší, protože je ochotnější k práci než ten, který nemá k výkonu možnost a odmítá ho.

Podkovy nebo jiné ochrany kopyt jsou také jen krátkodobým řešením, kdy se zvíře více a ochotněji hýbe, ale problém zhoršují.

 

Energetické dráhy v těle aneb MERIDIÁNY

Pokud má koník správně upravená kopyta, nic nebrání tomu, aby energie v těle proudila. Na korunkách je několik bodů, ty však jsou stimulovány jen tehdy, když je kopytní pouzdro ve správném tvaru, nikde není vytlačený korunkový okraj a funguje kopytní mechanismus.

Při ošetření nejen dosáhneme funkčího tvaru kopyta, ale i zprostupníme právě tyto energetické dráhy. Pomocí jemné masáže korunek a povolení všech kloubních spojení v končetinách umožníme zvířeti uvolnit se.

Po uvolnění celého koně dochází k detoxu organismu, k opravě všech poškozených struktur, nastartuje se ozdravný proces. Ten může obsahovat i vyloučení nekrotizovaných tkání z těla ven, například kopytní abscesy nebo abscesy v oblasti spěnek a kloubů, které jsou zasaženy artrotickými změnami.

Koně tu žijí po miliony let, jsou vybaveni neuvěřitelnou sebezáchovou a vhodnou korekturou s prostupněním energetických drah, můžeme docílit úplného ozdravení organismu včetně kopyt.

 

Minerály

pozor, pokud uděláte rozbor krve koním a budete chtít vědět, jak je na tom koník s mikroprvky, tak pokud něco v krvi chybí, už je to dost malér. Krev je totiž poslední, kde mikropvek zůstává, pokud ho kůň nemá dostatek, může ale v krvi podle tabulek být, avšak tělu chybět, mám to potvrzeno i studentem veterinární fakulty, to, že se dá nedostatek poznat z krve není pravda, pokud to už není dostatečně v krvi, je velmi narušena rovnováha organismu dávno. Tělo si vytvoří prioritu, kam krev minerály vyzásobí, pokud se ale stane, že něčeho není dostatek, vyzásobí jen tam, kde je to důležité k přežití organismu. Pokud kůň nemá dostatek stavebních prvků, nastaví se do režimu sebezáchovy a požadovat po něm výkon znamená ho více omezit, proto někteří koně i práci odmítají (možných příčin k nechuti pracovat je samozřejmě celá řada, ale teď zmiňuji výživu)

Takže, v krvi je mikroprvek naposled, pokud v rozboru chybí, v těle chybí dávno.

Koně, hlavně pak v období, kdy jsou na seně nebo ve vysoké zátěži - vývoj během růstu, březest, laktace, pracovní výkon, jakákoliv léčba, mají velký nárok na stavební prvky. Potřebují takový minerální doplněk, který jim poskytne vyrovnaný přísun látek, které dokáží dobře vstřebat. V minulosti jsem svým koním dávala minerální liz anglického výrobce, který obsahuje minerální doplňky v takovém složení a sestavě, že je koně dobře vstřebají. ALE. Aby měli dostatek prvků právě v období zátěže nebo v zimním období, kdy jsou krmeni senem, museli by ho denně zkonzumovat 20g, aby měli potřebných látek dostatek. To žádný koník nenalíže, přesolil by se, proto i takový liz je vlastně pouze jakýmsi doplňkem ke stravě. Zvíře si z něho nevezme takové množství, aby mělo, co potřebuje. Vyzkoušela jsem všehcny možné minerální doplňky a jejich složení jsem konzultovala s člověkem, který má vysoké vzdělání ,,chemické,, a dostudovali jsme potřebu mikroprvků. Žádný z doplňků na trhu, kromě anglických lizů neobstál. Jenže v lizu je mikroprvků jen malé množství, může pokrýt potřebu koní, kteří jsou na bohatých pastvinách, přes letní období. Nedoplní ale koně, kteří jsou na seně, v zátěži nebo léčbě.

Teprve nyní jsem vyzkoušela minerální doplněk YOUR HORSE a výsledky jsou fantastické, pokud bych toto minerálko měla v období, kdy jsem si pořídila Dega-achal se zborcením kostry z nedostatku mikroprvků, byl by na tom dnes naprosto jinak.

Pokud má koník jakékoliv potíže, je dušný, alergický, má potíže s kopýtky nebo třeba jen nervozní, může se stát, že po doplnění mikroprvků problémy úplně pominou nebo se alespoň stabilizují. Pokud postupně doplníme všechny kousky mozaiky, budeme mít koně v takové kondici, jaké je schopen.

Minerálko má takový výsledek u všech koní, kde jej majitelé začali krmit, že mě opravdu přesvědčilo o své kvalitě.

Další stupeň, kterého se dá dosáhnout je, vzít vzorky sena z té geologické oblasti a udělat rozbor, pak je možné sestavit takový doplněk, který pokryje potřebu koní na 100%

výsledky:

1) má klisna, po dvou hříbatech, měla stále problém s výživovým stavem a s chutí pracovat, po jednom měsíci krmení tímto produktem se změnila psychicky, po dvou měsících začíná přibírat a má nádhernou srst. Snadno chodí po všech terénech, je bosá.

2)Ori, můj koník v léčbě se nádherně nasvaluje, hodně se hýbe a je pozorovatelné velké zlepšení pohybového aprátu včetně velkého zlepšení hybnosti karpů

3) achal Deg byl velmi protivný jak u krmení kyblíčků, tak u sena, koně vyháněl a měl ,,špatnou,, náladu, od doby, kdy je na tomto doplňku je v dobré naladě a stádo je harmonické

3) sportovní koně v Humpolecké stáji byli po zimě bez šťávy, vyhýbali se nerovným cestám a neměli chuť pracovat. Po měsíci mají nejen chuť se hýbat, ale začali se velmi snadno pohybovat i po terénech, které dříve odmítali.

Pro ostatní výsledky si teprve pojedu :-) pojedu se podívat na koně, kteří se tím krmí a znám je, jak jsou na tom a zase o tom napíšu.

JAK JE FINANČNĚ NÁKLADNÉ KRMIT KONĚ MINERÁLNÍM DOPLŇKEM YOUR HORSE?

Plná dávka pro koně vážícího 500kg je 40g minerálního doplňku denně, taková dávka stojí 21euro, tedy cca 600kč na jeden měsíc. Pokud koník netrpí evidentně nedostatkem, je možné udělat to tak, že je krmen plnou dávkou týden a pak dostává 40g už jen 3x týdně, pokud má k dispozici pastvinu. V zimním období je dobré dávky dávat četněji. To samé platí pro koně v jakékoliv zátěži.

Na Slovensko jedu o víkendu, pokud budete mít zájem, ozvěte se, mohu vám produkt přivézt a pak poslat. mail nebo FB

Minerální doplňky YOUR HORSE lze namíchat podle potřeb konkrétního koně, pro koně více nervozní, pro koně ve velké zátěži, pro ty, kteří byli zanedbáni, pro koně v léčbě s kopýtky, pro koně s laminitis, pro koně s kožními problémy.

...máme první výsledky s krmením minerálního doplňku, který nám prodala Venya :-)

Celou dobu, co mám koně, tak se snažím najít takový minerální doplňek, který by je opravdu doplnil :-)

Pokud totiž vezmeme v úvahu, proč jsou koně v letních obdobích tak ,,pěkní,, a plní energie, je nám jasné, že je to právě nutriční hdonotou stravy. I přes léto je velmi důležité doplňovat mikroprvky vhodným doplňkovým krmivem, ale s čerstvou trávou jsou na tom přece jen lépe než v zimním období nebo po něm.

Na kopytní rohovině je tento výrazný nedostatek znát hodně, chodidlo které se tvoří nemá dobrou kvalitu, kopyta rostou méně nebo s nekvalitní, málo houževnatou rohovinou. Koně jsou sami o sobě dobře informování, takže přepnou do režimu ,,sebezáchovy,, a nic moc šťavnatý výsledek z nich ani v práci nevytáhnete.

První stáje, kde tímto produktem začali krmit volají, že jsou koně pohodoví, mají chuť se pohybovat a začali být i velmi v pohodě na terénu, který dřív rádi neměli. Je to logické, houževnatá rohovina, která roste v případě dostatku mikroprvků, zvládá terény mnohem snáz než rohovina, kterou si zvíře vytvořilo ,,nouzově,,

Další střípek mozaiky se doplnil :-)

Skvělé!

Co je fyziologické a co je důsledek špatné situace, proč má postoj vliv na pohyb a opačně, kdy je kůň zdravý a plnohodnotně využitelný?

Zmíňky o fyziologickém postoji a pohybu najdeme v různých vědeckých článcích, víme, jaké mají být optimální úhly lopatky, zádi, jaký má být optimální pohyb zvířete, pokud ale toto náš kůň nemá v ideálním stavu, proč tomu tak je? Co je příčinou odchylek a kde je zakopaný pes?

Pokusím se předat vám trochu z výsledků mého výzkumu, pozorování, pokusím se vysvětlit, jak najít příčinu a jak ji správně diagnostikovat, pak bude poměrně jednoduché ji i odstranit a poskytnout tak koni větší pohodlí a komfort. Bude pak opravdu spokojeným koněm, bude rád pracovat se svým člověkem a také ho pohyb nebude stát nepřiměřené úsilí, proto se bude pohybovat rád a hodně.

Začnu stavem fyziologickým.

Všichni equidi mají v optimálním případě podobné úhlení lopatky, sklon zádi, končetiny/holeně, by měly směřovat kolmo k zemi. Hřbet by měl mít dobrou linii, být pravidelně a dobře osvalen, bez známek citlivosti, trup by měl být ohebný, prostupný, krk uvolněný, s dobrou délkou šíjového vazu. 

přikládám obrázek mladého koně s dobrou proporcí a úhly

Pokud by kůň vyrůstal v podmínkách, které dovolí takový postoj, vyroste z něho nádherné, zdravé zvíře.

Postoj lze hodnotit za podmínek, že zvíře stojí uvolněně, tak jak je mu pohodlné na rovné, tvrdé podložce, asfaltové silničce, dlažbě...

Vidíte, že pokud spustím kolmici od kohoutku k zemi a protnu body lopatky, získám měřitelný výsledek. Také označím-li linii hřbetu vodorovnou čarou a protnu body na zádi, mám data, která mi prozradí, jak úhlená záď je.  Během mé praxe v minulosti a nedávnému sběru dat pro diplomovou práci, se potvrdilo, že optimem pro koně je skutečně úhel lopatky 40-45stupňů, záď pak idelálně má být ve sklonu 25-29stupňů, pokud použijeme shodné body na těle každého koně, můžeme nejen změřit tyto sklony, ale také si ověřit jejich správnost a nebo si koně můžeme vyfotit po každé úpravě a posoudit, zda dochází ke zlepšení stavu a to potom můžeme zaznamenat i v pohybu, zvláště pak u koní, kteří jsou již využívaní pod sedlem. Pokud se jedná o tlak od rozpěrek, většinou koník našlapuje od špičky kopyta, ne od patek, jak je to ve zdravém stavu. Tedy krok je kratší, zvíře je méně pohodlné.  U toho dojde u koní bez podkov, pokud se pohybují po abrazivních terénech také k tomu, že si opotřebují více špici kopyta než jeho patky, ty se snaží odlehčit, protože je tlačí rozpěrky do chdidel. Pak většinou kopytář nemá dostatek materiálu v přední části.

Fyziologie tohoto postoje má obrovský vliv na pohyb a celkový stav koně. Pokud je zvíře takto vídáno při odpočinku ,,na tvrdu,, bez zakročených hrudních/podkročených pánevních končetin, bude mít i pravidelné chody a bude se rádo pohybovat.

Tímto se dostávám k otázce hlavní.

Zde přikládám fotografii s odchylkami postoje a vysvětlím, co je způsobilo.

Vidíme to samé zvíře před korekcí kopyt. Končetiny nesměřují kolmo k zemi, protože je to koni velmi nepohodlné. V kopytech se nachází mnoho materiálu, přerostlé rozpěrky tlačí a proto si posune hrudní končetiny za kolmici, přenese tak část váhy v kopytech na přední stěnu. Pokud je zvíře ponecháno s takovým stavem kopyt delší dobu nebo je to v období vývoje, poznamená to jeho fyziologii následujícím způsobem.

Lopatka koně se stane strmější, protože ve stoje vytáhne ,,ramena,, nahoru, aby ulevil tlaku v oblasti kopyt, kde se nacházejí tlačící rozpěrky/odlehčí patky. Tím, že drží odlehčené patky, je spěnka strmá, lopatka strmá a také během velmi krátké doby dojde k bloku svalových skupin, které mají tuto nefyziologickou námahu za úkol. Dalším problémem je, že je špice kopyt tak přetížená, že dochází uvnitř kopyt k protažení lamelového spojení. Toto spojení kopytní kosti a rohového pouzdra je velmi předimenzováno, ale i tak během nějaké doby dojde k jeho destrukci. Pokud dojde k protažení lamel v pouzdrech, jedná se o pokles kosti kopytní. Tento stav může a nemusí být pozorován jako kulhání. Hlavně pak u mladých zvířat, kterým nevěnujeme tolik pozornosti a nejsou jezdecky využívána. Protože hlavně zkrátí krok a k tomu dochází postupně, majitel nic výrazného nezpozoruje. Většinou se takový koník o svém poklesu kostí ani nedozví, protože kopytní pouzdra jsou přerostlá, nedochází k mechanismu, jsou tedy studená, nedostatečně prokrvená a tím pádem nervový systém nedá varovný signál, koně to nebolí a tak nekulhá. Kulhání koně je vždy signálem proto, aby postiženou končetinu šetřil až do jejího uzdravení. Pokud nedojde k nápravě stavu, pokles zůstává a dál dochází k dalším problémům. Takové zvíře se časem ,,šetří,, i když necítí bolest v kopytech, trápí jej bloky svalových skupin, bolest zad a jiné. Nemohu nepřipomenout, že pokud je pokles stejný na obou párových končetinách a ty jsou stejně postiženy, kůň si šetřením jedné nohy nepomůže, šetří obě, když nemusí, tak nechodí - protože ho bolí obě stejně. Pokud je zvíře ve vývoji, mívá zanedbání tohoto stavu fatální důsledky. 

Záď, kterou vidíte na obrázku 2., se podílí na tom, aby odlehčila předku. Zároveň koník trpí nepohodlím od vysoké stěny na kopytech na zadních končetinách(vysoká špice v přední části-tlak nahoru do korunky). Posune je tedy pod trup, uleví tlaku ve špici kopyt, který tlačí nahoru do korunky a také pomůže přední části trupu s jeho nefyziologickou námahou. Máme tu však další průvodní jev. Během docela krátké doby dojde k blokaci zádových svalů, beder, přetížení vazů a šlach na zadních končetinách, může dojít k osifikaci přetížených míst... V každém případě koně bolí záda. Postoj, kdy jsou pánevní končetiny posunuty pod trup také zaviní protažení kloubních spojení a pokud zvíře postavíme i přes jeho nepohodlí korektně-s holeněmi kolmo k zemi, bude záď přestavěná, bude výrazně výš, než kohoutek koně (často je tento stav provázen i lupáním v oblasti čéšky, takové věci si majitel snadno všimne, na vině je chybné uložení kloubů a protažní vazů, kterému se může zvíře přizpůsobit, ale postoj dál zůstává namahávý a způsobuje ostatní potíže).

 

Majitelé tohoto zvířete si všimli, že se koník méně pohybuje, po ošetření se viditelně uvolnil, jakoby se celý natáhl a měl chuť k pohybu. Avšak jedná se zde o pokles kosti kopytní, zvíře bude po dobu cca 3-4 měsíců napravovat tento stav, kost kopytní se musí vrátit do své polohy a kopýtka zase budou v chodidlové části pěkně klenutá, zmizí jejich plochost a citlivost. U koně takto mledého je samoozdravný proces právě tím, co uvede vše do pořádku, je důležitý jen správný trim kopýtek, hodně pohybu a dostatek stavebních prvků/minerálních látek, dobrá výživa. V případě poklesu kostí kopytních jako má tento koník může dojít i k zánětu struktur v kopytech.

Příčinou druhou pro podkročení končetin pod trup, jsou vysoké patky kopyt, tedy nevhodný tvar kopyta. To, co dole vidíme jako několik milimetrů, nahoře v lopatce spatříme jako několik centimetrů. Jedná se o tentýž stav, lopatka je strmá, plec bývá zatuhlá a krok je mnohem kratší, než by měl koník ve zdravém stavu. Většina takových koní našlapuje stejně nekorektně jako v případě tlačících rozpěrek, od špice. Kopyta mají špatný tvar a jsou neprokrvená, vysoké patky zamezí naprosto mechanismu kopyt a prostě do kopyta neproudí dostatek krve. Proto také v určité délce kopyta přestávají růst. Záleží ale i na plemeni. Pokud se jedná o kopyto, které dal do vínku evropský předek z měkkých půd, prokrvení částečně zůstává, proto také koně se širokými kopyty není možné zbavit kulhání od podotrochlozy podkováním. Velká, široká kopyta si část prokvení zachovají, mají tedy i cit a také rostou. Drobná nebo úzká kopyta jej téměř nemají, oblast, kde je prokrvení vždy, je jen oblast podotrochloárního aparátu, tedy v místě, kde je ke kopytní kosti ukotven hluboký ohybač. Právě tam bývá tlak rozpěrek nevyšší a nebo jen tam kůň cítí tlak nebo bolest. Je to příčina mechanická a lze ji velmi dobře odstranit.

V případě dobré výživy, správného způsobu ustájení, při dostatku pohybu rostou zdravá kopyta velmi rychle, doporučeným intervalem pro úpravu jsou čtyři týdny. V diplomové práci bylo ověřeno, že při tomto intervalu mají koně nejčastěji optimální postoj, také vyšlo najevo, že pokud je kůň ustájen 24/7 s adlibitem objemového krmiva, má mnohem delší vzdálenost od hrbolu lopatky k hrbolu kyčle. To je způsobeno psychickou pohodou zvířat. Koně nejsou hladoví, jsou uvolnění a mají stálý pohyb ve stádě, stojí častěji s hlavou dole a to je pro ně přirozené. Koně na boxovém ustájení stojí většinu dne s hlavou nahoře, pak jejich hřbet není uvolněný a je kratší. Stejný jev je pomocí statistiky prokázán i u koní s dávkovaným krmivem, zřejmě se jedná o napětí, kdy kůň je od přírody zvíře, které neustále přijímá potravu, jeho trávící trakt neobsahuje žlučník, žluč je vyplavována přímo do traktu a proto může trpět na žaludeční vředy vlivem překyselení z nedostatku objemového krmiva nebo také žluč v prázdném traktu může být příčinou vředů. I to je v několika vědeckých článcích doloženo. Kůň by neměl mít prázdný trakt déle, než tři hodiny. Pokud koně bolí břišní krajina, vtáhne slabiny dovnitř a drží hřbet v napětí, pak je logické, že není uvolněný a dojde ke zkrácení právě vzdálenosti mezi hrbolem lopatky a kyčle.

 

Pokud kůň byl ve stavu nepohodlí delší dobu, je jeho návrat k fyziologickému stavu/k pohodlnému stavu, provázen přesvalením těla. Je nutné po dobu tohoto procesu dbát na správnost úprav a na jeho režim. Také je docela časté, že během tohoto ozdravného procesu dochází k rozpoznání zhmožděných struktur v kopytech, k odbourávání artróz, které vadí v novém postoji a pohybu, to může být provázeno tzv. abscesy, to je odumřelý zhluk tkáně, který tělo díky nově obnovenému prokrvení v kopytech posoudí za cizí předmět a vypudí jej nejsnažší cestou ven. Pokud je náslez malý, vstřebá jej. Pokud je jedná o osifikaci, dojde třeba k otoku kloubů, pokud je podána homeopatická  Myristica, často se taková odbouraná osifikace objeví jako stroupek v srsti, prosákne ven. Tomuto homeopatiku se říká homeopatický skalpel.

Každý z takových procesů je stav ozdravný, zvíře potřebuje spoustu pohybu, i nuceného, aby docházelo k co nejlepšímu prokrvení, dobrou výživu, vhodné homeopatické léky a ZA KAŽDOU CENU UDRŽET OPTIMÁLNÍ POSTOJ POMOCÍ PERFEKTNÍHO TRIMU, jinak se zase vrátí ke starému stavu. Období je různě dlouhé, dle podmínek, stavu koně a jeho dědičným dispozicím ohledně kopyt a stavby těla.

 

Další koník před úpravou zde

a po úpravě tady

tady kromě změny v úhlu lopatky a zádi vidíme i poklek předních nohou, na vině jsou tlačící rozpěrky...

 

 

 

 

Nedílnou součástí léčby koní s problémy postojů a kopyt obecně, je kvalitní krmivo bohaté na mikroprvky a některé vitamíny

Pokud se koník léčí a má se co nejdříve uzdravit, potom zvláště v zimních měsících a na jaře potřebuje kvalitní seno a velkou porci minerálních doplňků. Pokud se jedná o poklesy kosti kopytní, laminitis, pak je na místě nepřehánět to s bílkovinami, v tom spatřuji jediné dietetické omezení, ale musí dostat velmi kvalitní seno, kyblíček s doplňky jako slunečnice, len, konopné semínko, vojtěšku (u laminitis opatrně) oves a minerální doplněk. Nyní jsem testovala na svých koních minerálko od jedné mé nové slovenské kamarádky, výživářky Veroniky Bonebakker, které se mi jeví jako velmi kvalitní.

Pokud zvíře nebude mít kvalitní stravu, jeho organismus zvolí takový program, aby byla možná sebezáchova a kopýtka nebo přesvalení těla nebude dořešeno.

Všem, kdo by měli zájem o minerální doplňky mnou testované, mohu poslat štítek se složením a přivézt je v květnu z mé plánované cesty na Slovensko...

Slovensko...

Před pár dny jsem se vrátila z návštěvy Slovenska. Koně na Slovensku se potýkají se stejnými starostmi jako tady u nás. Nějaké rozdíly ale přeci jen patrné byly...

Stejné je to, že se majitel koně spolehne na odborníka, kterého zavolá, aby upravil kopyta jeho koně, aby ošetřil co je třeba, aby zvíře prosperovalo, v další rovině zavolá jiného, protože je potřeba opravit něco po tom, co tam byl minule a postupně se z tohoto stává bludný kruh, protože každý udělá něco jiného a má na věc jiný názor. Nerozumí-li, najde si i tak výhovorku.

Tak třeba například citlivá kopyta na tvrdu? Nakovat (plná chodidla a naprosto nepohodlá kopyta).

Bolest zad? Fyzioterapeut! (vyřeší záda)

Praskliny na kopytech? Lepší výživa... (špatný tvar pouzdra, vlivem obrovské váhy se kopyto rozšíři a popraská).

Kulhání bez viditelné příčiny? Artroza... (RTG snímky a stínek na jednom z nich, 100e?asi tak).

Podotrochloza? Rázová vlna... (za 100e jedna terapie, účinek buď žádný nebo několikadenní).

 

jiné je to, že majitelé na Slovensku intuitivně cítí problém a pokud se dostanou k informacím, které jim dávají smysl nebo takový ten pocit, že tohle je konečně ono, jdou a koním poskytnou, co je třeba. To je  u nás docela vyjímka. Naši se nechají uchlácholit diagnózami a prognózami, zaplatí za ně a trvalé řešení problému nehledají. Dají si klapky na oči a vidí to, co vidět chtějí. Cítí potřebu zapadnout do davu těch, kteří jsou kolem nich a pokud přece jen mají názor nebo zkušenost, která se od normy liší, uzkostlivě ji tají a nechají si ji pro sebe. Nechtějí narazit na odpor nebo být za blázny a tak dál své koně nechají tak, jak jsou a možnost pomoci trvale, nevyhledají nebo ji poskytnou jen svému koni a nikomu jinému o tom neřeknou. Pokud se objeví více ,,bláznů,, na jedné kupce, je to jako smršť a pak teprve mluví o svých problémech. Je to strach z toho, projevit odlišný názor. Na Slovensku je více  kladen důraz na osobnost a svobodného ducha :-) moc se mi tam líbilo.

Co potřebuje ortoped pro perfektní ošetření?

Pokud přijede zmiňovaný kopytář ošetřit koně, jeho ošetření bude perfektní za následujících podmínek:

-možnost ošetření na pevné, naprosto rovné a čisté ploše, jako asfalt, zámková dlažba, rovný beton

-koník musí mít pěkně vlhká kopyta, dobře hydratovaná, aby bylo možné dosáhnout perfektní korektury, u kopyt suchých není možné uskutečnit ortopedický trim a kopytář se zbytečně vysiluje, ničí a tupí si nástroje, myslete na to, zaslouží si to nejen on ale i váš koník... takže namočit koníka, pokud je suché období a také polít vodou místo, kde stojí a je ošetřován

-možnost pohybovat koně po naprosto rovném a pevném terénu zaručí sestoupení deformovaných korunkových okrajů a stěn, je pak možné dokončit korekturu tak, že následující dny a týdny nedojde k pohybu a případné deformaci stěn pouzdra, pokud je kopyto namočené, je pružné a ihned po dobrém trimu sestupují struktury na své ideální místo, pokud na to nepočkáme, efekt není tak dobrý

-pokud má zvíře s korekturami problém (první korektury i s pohybováním koně trvají až 3 hodiny) upozornit kopytáře, aby si mohl připravit pomůcky, jako je třeba dlouhé lano na kterém si s koníkem vysvětlí pravidla a časovou rezervu, aby jej mohl ošetřit

-při nevhodném počasí vymyslíme vhodnou variantu, půjde to? (letní slunce, déšť a větrné počasí se srážkami v zimním období, aby mohl přijet příště :-))

na obrázku vidíte ideální prostor pro trim

a spokojeného hřebečka minihorsíka si nemohu odpustit :-)

 

 

 

Ošetření

Během prvního ošetření vás čeká následující:

-prohlídka koně a fotodokumentace vstupního stavu

-pokud má koník blok nebo jiný problém, aby mohl stát u trimu, pak je vhodné blok odstranit nebo započít trim tak, aby se nejprve rychle odstranilo to, co v kopytech působí takové nepohodlí, že koník není schopen stát na té konkrétní končetině delší dobu, takže není neposlušný, má třeba problémy, to také kopytářům a ostatním často uniká... nebo nepodá zadní nohy, protože ho silně bolí hřbet a nikdo si toho zatím nevšiml, pak se koník po předchozích zkušenostech i bojí, je potřeba toto napravit

-pokud postoj koně vykazuje odchylky, jsou kopyta vždy deformovaná (a je přítomna citlivost nebo dokonce bolest zad, proto je koník nejprve odblokován), proto během trimu majitel se zvířetem chodí po rovné silničce, pak se vždy vrátí a korektura pokračuje až do stavu, kdy jsou korunkové linie perfetně rovné a kopyta jsou co nejvíce pravidelná jako můýete vidět na obrázcích zde:

vstupní foto kopytního pouzdra, deformovaná linie korunky, špalkové kopyto, velmi bolestivé

výstupní stav po ošetření, linie korunky je téměř rovná, má kam sestoupit díky obloučku, který můžete vidět, dojem špalkového kopyta je pryč, klisna může končetinu používat. Tohoto lze dosáhnout dodržením podmínek pro ošetření, pokud je koník bosý, koně nakovaní, kteří mají zničená pouzdra si počkají na progres déle, vlastně není vůbec vhodné, ošetřovat takového koně ambulantně, doba léčby se dramaticky prodlouží. Někdy vyžadují úpravy po několika málo dnech. Rovněž potřebují denně do vody a řízený pohyb po rovném, pevném terénu. Takovému koníkovi je stanoven individuální plán pro co nejrychlejší přetvarování pouzder a dosažení optima, následně zdraví zvířete.

-následuje opětovné povolení hřbetu a ohledání koně, po té fotodokumentace výstupu

Pokud dodržíme vše zmiňované může být rozdíl perfektně viditelný jako třeba na následujících fotografiích

klisna haflinga, cca 20 let, v tomto případě byla sbírána kompletní data pro vědeckou práci

můžete vidět úhel lopatky a postavení končetin na ,,tvrdu,, koně postavíme a necháme ho přešlápnout tak, aby mu postoj maximálně vyhovoval, pak je možné stanovit diagnozu a změřit úhly a jejich odchylky

tady je fotografie bezprostředně po ošetření, klisna měla lehké rotace pouzder, několik dní od prvního ošetření se pohybovala skvěle a nadšeně, po zhruba týdnu se objevil absces, po jeho odeznění proběhla další korektura a klisna měla následující úhel lopatky

klisna po třetím ošetření, s opatrností vůči poškození, které vykazoval tvar pouzder na vstupu, jezditelná, bez bolestí a potíží, naopak bylo nutné ji omezovat, ne každý koník má tak pěknou reakci, záleží na konkrétním stavu kopyt, klisna měla široká kopyta, byla plochá, rozpěrky a patky tlačily, proto stála podkročená, špice kopyt byly ohnuty nahoru jako kachní zobáky, po trimu se naplnila oblast korunky, klisna odpočívala a stála naprosto klidně narozdíl od zahájení prvního trimu.

 

Na obrázcích vidíte změnu postoje koně a následnou změnu v úhlu lopatky, pokud je lopatka strmá, je přetížený předek koně, jakmile se dosáhne dobrého úhlu, ucítíte to velmi výrazně například pod sedlem. Zároveň, jel-li dosaženo korektního postoje, kdy koník může stát bez použití svalových skupin, zvíře je ve velké psychické pohodě, odpočaté a uvolněné. Při déletrvajícím stavu, kdy jsou kopyta nepohodlná, je návrat lopatky závislý právě na stupni deformace kopyt. Také na stavu tkání uvnitř, pokud jsou vážně zhmožděny nebo je přítomen zánět v mazovém váčku, musí se nejprve kopyta uzdravit. To lze zjistit po ošetření, koníkův postoj a sklon lopatky nám tyto skutečnosti ukáže. 

Protože koně navstupu i výstupu fotíme, je možné poskytnout majiteli dokumentaci stavu, pokroků a můžeme tak sami sledovat, zda se vývoj stavu ubírá správným směrem. Majitelé mají pak přehled, co se u koníka změnilo a mohou lépe pochopit jeho situaci.

 

Jak fotit postoj koně a kopyta předběžnou konzultaci - luciedrdova@seznam.cz

Postoj

Zajímá mě hned několik věcí. Jak koník stojí při odpočinku a jaký má výraz, to znamená v době klidu bez vzruchů, jako je na následujícím obrázku

tak například tato klisna stojí ve velmi nekorektním postoji, z výazu těla a napětí svalů je zřetelná únava

je opravdu žádoucí vybrat tu fotografii, kde je vidět aktuální stav a také nejběžnější postoj, tak jak koně vidíme stát nejčastěji...

Dále je také důležité nafotit koně na pevném, rovném podkladu, třeba na asfaltové silnici, z boku, nejlépe hlavou doleva, neupravovat jeho postoj, nechat ho vybrat si tu pozici, která mu vyhovuje, třeba dokola ulehčuje LZ končetinu nebo se podkročí a nemá hrudní končetiny vedle sebe, protože je mu to nepříjemné, takže ne postoj jako do časopisu, ale takový, který koník na tvrdu akceptuje, fotit kolmo, ne z úhlu jako třeba tady...

z tohoto postoje dokážu odvodit, jaké je napětí svalů, spěnek, mimiku koně, je dobré připsat pár vět o tom, zda koník stoj klidně nebo pořád popochází, jaký je pod sedlem, zda spěchá nebo je tlačivější, zda bez známek odporu plní vše, co po něm jezdec chce, jak čisté jsou chody, např. nakluše bez problému nebo si do klusu ,,naskočí,, a tak podobně, i povahu koně, jeho obvyklé reakce, neustále popochází, spěchá nebo nerad skáče...

KOPYTA

Ke konzultaci je prima mít nafocena všechna kopyta. Začneme LP, pak PP pak PZ a LZ vždy bok kopyta, přední i z druhé strany, zadní mi stačí boční pohled vnější, kopyto zepředu, chodidlo a pohled na patky jako na následujícím vyobrazení

PP končetina vnější, boční pohled, foceno ze žabí perspektivy v zatíženém stavu, kolmo na střed kopyta

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

PP vnitřní boční pohled, klisna nebyla už schopná zatížit končetinu, jinak fotit zatíženou

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PP přední pohled, kolmo, pokud možno rovně

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PP chodidlo, foceno kolmo

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PP pohled na patky

 

U zadních kopyt nemusí být nafocena vnitřní strana kopyt, stačí mi boční, vnější pohled, přední, chodidlo, patky

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podkované kopyto čisté, asi takhle, uvidím, jak hodně úzké je a budu moci posoudit, jaká reakce bude po vyzutí

Zdravé kopyto, správné proporce a výška. Koník, angloarab 16let, chodí po všech terénech, hodně a rád se hýbe, velmi ochotný a spolupracující...

na obrázku vidíte chodidlo, které má správné proporce, bílá čára je všude stejně široká, rohovina neobsahuje otlaky ani jiné patologické nálezy. Koník chodí po všech terénech, je velmi stabilní, poradí si i s kluzkým terénem. Strouhám ho dva roky. Původně měl deformovaná kopyta, byl citlivý jak na štěrku tak na asfaltu.

Kopýtko toho samého koně, správné výšky a se správnými úhly. Pokud by se koník s takovými kopyty denně pohyboval několik km po abrazivních terénech, nemusí se téměř strouhat. V době, kdy byl ježděn dvakrát týdně po kamenitých cestách a silnicích se dělaly jen malé korektury kopyt.

 

Stejně tak, jako se v posledních letech ,,zmechanizovalo,, lékařství a vymizel osobní přístup, tak zmechanizovala i péče o koně. Je na čase přehodnotit přístupy k léčbě problémů, aby jejich řešení bylo rychlé a více v souladu s nastavením a povahou ošetřovaných jedinců. Více se zaměřit na samoozdravný proces, který může začít, jakmile budou připraveny optimální podmínky. Protože žijeme ve fyzickém světě, nestačí použití léčiv, ani homeopatických, které efektivně doplňují mozaiku při léčbě, je nutné napravit odchylky fyzicky, pak lze dosáhnout rychlých, téměř zázračných změn. Jakmile odstraním příčinu, mohu působit na ostatních rovinách a urychlit tak uzdravení zvířete. Na bolavá záda nestačí přizvat fyzioterapeuta a chiropraktika, trvalé změny docílíme pouze odhalením a následnou nápravou chorobného stavu. Každý můj pacient má jiný problém, nemohu aplikovat stejný zásah, musím se s koníkem seznámit, podívat se, v jakých podmínkách žije, jaké jsou na něho kladeny nároky a také je zajímavé se dozvědět, v čem se svým člověkem nesouhlasí, to mi poskytne celistvý obraz a umožní vhodně zasáhnout.

 

 

 

Kdy kůň reaguje na trim citlivě a nebo dokonce kulháním a proč?

Citlivost. To je termín, který může leckdo vnímat jinak. Pokud použiji tento termín, mám na mysli to, že po úpravě kopyt jde koník opatrněji po terénu, který je tvrdý a kamenitý. Pokud je úprava správná a kopyta bez předchozího poškození, neměl by mít problém s asfaltovou silnicí, loukou a podobnými povrchy. Když to zopakuji, pokud je úprava správná a kopyta bez předchozího poškození, koník si bude spokojeně vyšlapovat po hladkém asfaltu, louce, lesní cestě, možná bude opatrnější na kamíncích. Někteří koně jsou citlivější, jiní méně. Obecně platí, že po vhodném ošetření cítí koník velkou úlevu, běhá a užívá si pohybu bez nepohodlí a bolestí.

Pokud byla kopyta poškozena vážně, může se objevit kulhání, zvláště pak, byl-li koník před úpravou bosý a do kopýtek tím pádem proudilo nějaké to množství krve. Tím pádem byla kopyta prokrvená a pokud neměl v pořádku uložení kosti kopytní, mže se stát, že po trimu se objeví ihned reakce, která prozradí o jak masivní poškození z minulosti jde. U nakovaných koní, kteří se zouvají se prokrvení teprve dostaví, pak se začne tělo vyrovnávat s defekty a to obvykle během několika dnů až týdnů. U koní bez podkování tento proces obvykle nastoupí rychleji, ale zase se podaří uvolnit ihned lopatku a záda, což vnímají jako velký plus, někdy skotačí a majitelé mi volají, že skoro létají, jindy se objeví vyšší míra citlivosti a to trvá třeba dva tři dny. Potom přijde fáze, kdy se kopýtka usadí a vše už jde do plusu. Pokud byla ale kopyta poškozena, většinou vyjde najevo kde a jak silně. Tyto reakce mám však jen u pacientů, kteří občas problémy mívají, nikoliv u koní, kteří jsou do té doby ,,v pořádku,, tj. bez kulhání a výrazného zkrácení kroku. Ti chodí velmi dobře a hýbou se po ošetření rádi a hodně.

Pokud se jedná o koníka, který přechází ,,na boso,, většinou reaguje na trim dobře. Může se objevit opatrnost a překvapení z toho, že zase nožky cítí. Většina podkovaných koní má studená kopyta, což poukazuje na naprosto nedostatečné prokrvení, po sejmutí podkov a vystrouhání se tedy vrátí do nohou krev a spolu s ní i cit, zvíře tedy zase ví, kam šlape a také je schopno došlapem určit stav terénu. Obvykle se v prvních týdnech hodně pohybuje, má radost ze změn, které způsobily nejen schopnost cítit terén, ale také uvolnění hřbetu, lepší polohu lopatky, postoj, který mu dovolí odpočívat bez potřeby použití svalů. V tomto čase dochází k přesvalení koně, je vhodné dopřát mu čas na rehabilitaci a přiměřeně jej pohybovat, buď ze sedla nebo na ruce. Po dvou až čtyřech týdnech, podle četnosti úprav a množství pohybu, přijdou první změny, tělo začne s obnovou poškozených tkání. Mohou se objevit abscesy od těch malých, kterých si nepovšimneme a vstřebají se, až po ty vážnější, kdy zvíře zakulhá. Po období tohoto uzdravování, které obvykle trvá, zase v závislosti na četnosti ošetření a podmínkách, které majitel koni poskytne, asi dvanácti týdnů, také záleží na stupni poškození, se stav kopyt stabilizuje, nárůst rohoviny je pravidelný, obtíže zmizí.

Po trimu se znovu obnovuje prokrvení do maxima, pokud je kopyto poškozeno, znovu je zvíře citlivější, dokud se v kopytě nevyřeší všechny problémy, stav se dokola opakuje, jednou je na tom koník lépe a následuje období nových ozdravných procesů, které jsou vždy provázeny zánětem daného místa v kopytě, tím pádem i nepohodlím různého rozsahu. Případy jsou individuální.

Za zmínku stojí také fakt, že se změnou postoje může dojít k tomu, že případné osifikace, které vnikly jako podpora přetěžovaných míst, začne organismus řešit, protože mu v pohybu a postoji vadí. Pokud použijeme homeopatické léky, vše se velmi urychlí a běžnou praxí je, že v místech, kde se tato vadící kostnatění nachází, jsou vypuzena ven, objeví se stroupek v srsti, kde prosakuje hnis. Je to nebolestivý proces. Počítejme s tím, že tento jev nemine každého třetího, déle kovaného koně.

Pokud se dodrží podmínky, které stanovíme spolu s majitelem koně pro uzdravení, pokud je koník ošetřen v intervalech, které se správně určí, bývá tento přechod krátký a vcelku pohodlný. Velmi záleží na stupni poškození kopyt, zvláště pak lamelového zavěšení kosti kopytní.

Další často pozorovaný jev je, že osifikace-zkostnatění, které se za roky nekorektního postoje a pohybu vytvořila, je třeba, pokud vadí odbourat a tento stav je provázen slyšitelným ,,lupáním,, koně, také se může stát, že po několik týdnů některý kloub nasene do nesprávné pozice a koník si rychle přešlápne, se stejnou citlivostí jakoby zakulhal. Tyto jevy není třeba nijak řešit, tělo si s nimi poradí samo, ale je třeba udržet podmínky na optimu, to znamená perfektní stav minerálních prvků, neustálý pobyt venku ve výběhu, postarat se o takový terén, aby se zvíře pohybovat mohlo, bez bahna, zmrazků, hrubého kamení. Jezdit s citem pro koně, aby měl možnost se přesvalit a aby kloubní spojení byla obnovena a správně posazena. Koně mají velkou samoozdravnou schopnost, proto to necháme na nic a postaráme se jen o perfektní trim, výživu, pohyb po dobrém povrchu a neposledně o namočení kopyt, aby zůstala elastická a pohodlná. To všechno mohu konzultovat s majiteli koní, mohu doporučovat nebo naopak nedoporučit určité věci, ale dodržení všeho záleží jen na nich. Pokud je vše jak má, jsou koně brzy v pořádku nebo stále spokojení, dle stupně předchozích poškození.

Strmá lopatka? Co s ní?

přikládám obrázky jednotlivých koní s popisky

Hafling na obrázku tpěl bolestí zad a málo se pohyboval. První trim mu ulevil v napětí spěnek, které můžete vidět na vstupní fotogafii, patkové oblasti byly velmi nepohodlné. Po trimu chodil deset minut po asfaltové silnici, byla provedena fyzioterapie, podán homeopatický lék Arnica a Ruta. Změna v úhlu lopatky je úžasná, hodně se po trimu protahoval a natahoval, úleva v pleci a zádech byla opravdu zjevná. Jeho kopýtka však nemají dobrý tvar a brzy se objeví nějaké průvodní jevy ozdravného procesu. Patky byly velmi zdeformované a kopyta měla každou stěnu jinak vysokou, byla studená. Lamelové spojení kosti kopytní bylo jednostranně přetíženo, to uidíme za nějaký čas v bílé čáře v podobě červeného zbarvení.

 

Klisna ČT na následující fotografii trpěla bolestí zad, nechtěla držet při úpravách. Obě přední kopyta jsou kontrahovaná, mají vysoké patky, rozpěrky jsou narostlé přes polovinu chodel, jejich výška je stejná jako výška nosné stěny. Střelové rýhy jsou opravdu hodně hluboké, dosahují vysoko do kopytních pouzder. Při došlapu a plné váze v končetině hodně tlačí do ohybače pod kopytní kostí. Tmavá nožka už je deformovaná do špalkového kopyta a bude třeba častých úprav, aby se problém odstranil. Při úpravě bylo přihlédnuto k jejímu fyzickému stavu a obě přední nožky byly nejprve zbaveny tlačících rozpěrek, po té byla schopna déle vydržet na jedné noze. Celá korektura proběhla klidně a klisna byla spokojená s tím, že si člověk uvědomil její problém. Po korekturách se prošla po asfaltové silničce, byla provedena jednoduchá fyzioterapie a podána homeopatika Arnica. Změna v lopatce přinesla úlevu, postoj ještě není korektní, prognoza je příznivá, po dvou trimech bude bez potíží. Úprava předních končetin je vhodná po cca 12-14 dnech.

U obou případů platí totéž, koně se vyhýbali nepohodlí v patkách tím, že více váhy přenesli na špici kopyt. To můžeme vidět u koní bosých, kteří mají cit v patkových oblastech - podkočí se předníma nohama, v případě velkého přetížení lopatky, podkročí i nohy zadní, aby nesly více váhy předku a tím mu ulevily. U koní déle podkovaných je tento postoj méně častý. Spíše uvidíme třesoucí se přední nohy, poklek různého rozsahu, často nevozitu, popocházení a to z toho důvodu, že cit v patkových oblastech chybí a je jen v podotrochloárním aparátu, to znamená uvnitř kopytních pouzder, zhruba v jejich středu, tam prokrvení a cit ještě je. Někteří koně, kteří mají tyto problémy, často znervózní při pohledu na svého jezdce, blížícího se se sedlem nebo při očekávání práce s jezdcem. To záleží na typu ustájení a povaze koně.

Řešením tohoto problému je odstranit to, co koni vadí, to znamená rozpěrky - které tlačí a zhmožďují podotrochloární aparát a vysoké patky, které zapříčiní přetížení předních stěn kopytního závěsu, oboje má pro koně fatální důsledky, proti koni hraje čas a stupeň zátěže. Článek navazuje na přechozí.

Závěrem musím napsat, že obdivuji tato nádherná zvřata, že nám vyhoví i přes své velké starosti... pokud mám nepohodlí nebo nějaké fyzické starosti já, řeč se mnou moc není...

Poloha lopatky včetně pokračování článku

Pokud je úhel lopatky ostrý, má méně než 40 stupňů, je její poloha nefyziologická.

Strmá lopatka může mít na svědomí následující:

a) krátký krok, nepříjemné chody

b) pokud chceme takového koně ,,vzít na otěž,, buď odmítne, nebo nevydrží v pozici delší dobu nebo bude svůj nesouhlas vyjadřovat jiným způsobem, křečovitým sevřením obličejových svalů počínaje, mrskáním ocasem konče

c) naprosto změněné chování-obykle jsou koně ochotná, ráda se pohybující zvířata. Pokud je zvíře ,,líné, nespolupracující, nekomunikativní, nechce zastavit, popochází u nasednutí jezdce, překotně plní požadavky jezdce, je nervozní a neudrží pozornost, pak, pokud vyloučíte všechny vnější příčiny, je zakopaný pes v nepohodlí nebo bolestivosti končetin. Tento bod ponechám na zvážení majitelů a jezdců...

Pokud je lopatka v nefyziologickém úhlu, je celá oblast ,,předku,, koně přetížená. Svaly, které drží hrudní končetiny v napětí, jsou bolestivé a dochází k jejich blokaci.

Možné viditelné odchylky:

a) kůň má podkročené hrudní končetiny pod trup (stanovíme tehdy, stojí-li na pevném, rovném povrchu) -myšleno jakákoliv odchylka od holeně směřující kolmo k zemi-tzn. od karpu dolů k zemi má mít koník, pokud stojí pohodlně a uvolněně holeň kolmo k zemi

b) spěnky jsou málo prošlápnuté, jsou strmé

c) poklek

Příčiny:

a) těsná kopyta

b)vysoké patky

c) ponechané plné chodidlo

d) vysoké rozpěrky

e) krátká špice kopyta

f) rotace kopytního pouzdra nebo kosti

 

K porovnání přikládám fotografii mladého koníka, který je níže ve článku sledován. Jde o čtvrté ošetření koně, můžete porovnat...

...koník se sice pohybuje na nevhodném terénu, ale hýbe se hodně, běhá, hraje si... pokud by byl na pevném povrchu, jeho křivá kopýtka by byla již pravidelná. Zanedbání, které vedlo k deformacím, pokud by nadále trvalo, by z něho udělalo koňského invalidu... je na zamyšlenou, proč se hříbatům a mladým koním, věnuje tak málo pozornosti. Pokud zvíře, které je stavěno k neustálé migraci za potravou vytrhneme z jeho přirozeného prostředí, pokud mu neposkytneme spoustu prostoru s abrazivním terénem, měli bychom mu dopřát včas takovou péči, která je nutná. Není to přepych, je to jejich potřeba. Moje hříbata jsou ošetřována od prvních týdnů...

Při narození hříběte si můžeme prohlédnout kopýtka. Přišla na svět s dokonalým tvarem kopyt, udržme je a budeme mít krásná, zdravá a spokojená zvířata bez ,,získaných,, vad a deformit.

potřeby hříbat a mladých koní (všech koní) -

a) stádo, získání a udržení sociálního chování, dobrý, psychický stav

b) prostor, možnost pohybu a her

c) stálý pobyt venku- perfektní imunita, režim dle potřeb jedince, -takový koník je vždy připraven k práci s lidmi, nikdy není ztuhlý, nemusíme jej zdlouhavě připravovat k výkonu

d) stálý přístup k potravě, kůň musí mít neustále k dispozici objemné krmivo, v koňském traktu nenalezneme žlučník, pokud má zvíře déle než tři hodiny prázdný trakt, může trpět na vředy a koliky-přeložený vědecký článek o trávící soustavě dodám

e) kvalitní minerální liz-dobrý vývoj, pravidelný přírůstek bez výkyvů

f) ideálně- vstup do přírodního napajedla, který umožní optimání růst kopytní rohoviny a její komfortní pružnost - pohodlí kopytních pouzder bez praskání a vysušení

g) abrazivní, pevný povrch a korektury dle potřeb

h) člověka s velkou dávkou empatie pro spokojený život s námi lidmi

 

 

Dnes vám chci předložit na zamyšlenou část fotodokumentace mladého koníka, který byl zanedbán. Kopýtka se mu poprvé upravovala v jeho 2,5 letech.

První fotografie je z období prvních korektrur.

 

Vidíme strmou lopatku, přední končetiny lehce předkročené-bolest v přední části kopyt, propadlá záda a spadlou záď. Kořen ocasu je nízko. Při ohledání byl bolestivý hřbet, bederní oblast, zadní nohy zvedl jen nízko, nemohl stát na předních bez toho, aby si střídavě ulevoval-přešlapoval z jedné na druhou. Hlavu držel s vysoko vytaženým krkem, jak při stání, tak v pohybu. Přední nohy se mu zvrkávaly a špice se bořily hluboko do měkkého terénu. Krok byl nejistý, krátký a nepravidelný. Klusu na tvrdu nebyl téměř schopen. Ve výběhu se pohyboval snáz, ale hlavu nosil vysoko, protože je mladý a temperamentní, hýbal se přes nepohodlí a bolest.

 

Po šesti týdnech. Lopatka vykazuje zlepšení ve svém úhlu, přední končetiny jsou lehce zakročené, protože pominula bolest v přední části kopyt, stále jej trápí hodně zdeformovaná kopyta, PP je postižena takovým zúžením a deformací, že jsou patky stále nepohodlné. Hřbet je beze známek bolesti a má korektní linii. Zadní končetiny jsou v dobrém postavení, kořen ocasu v dobré výšce. Po doléčení se položí lopatka a bude pro něho pohodlné, našlapovat na patky. Kluše i cválá uvolněněji, stále však s hlavou nahoře. Důležité je dosáhnout pravidelných kopyt, pak potíže úplně odezní, musí tedy odrůst část kopyta a korektury musí být dostatečně časté. Nedílnou součástí je pohyb po asfaltové silnici tak často, jak to jen bude možné.

Koupím zkušeného koníka pro začátečníka. Může to být kůn s problémovými kopyty, kulháním, propadlými spěnkami, bolestí zad nebo jinými peripetiemi... Byl by později, po uzdravení, využíván na klidné vyjíždky se začátečníkem... chci využít svých schopností a možností a pomoci koni, který pak na oplátku povozí nejezdce a něco je naučí... nabídněte na mail luciedrdova@seznam.cz

děkuji L.

V sekci ,,Podotrochlóza,, je nový článek...

 

S mojí dobrou přítelkyní jsme se shodly, že je třeba převzít zodpovědnost za chyby našich předků a současníků... ona pracuje na odblocích lidí, kteří mají potíže a já na koních... jdeme dopředu, s dobrou náladou a daří se, protože když člověk najde své místo pod sluncem, většinou je svému okolí ku prospěchu...

Co tím chci říci... že je mnoho způsobů, jak se postavit situacím, jeden z nich je, nesouhlasit a stále vysvětlovat, i když se nikdo neptá, dávat si pozor na přiměřenost výkladu a ten je velmi únavný. Pak je tu druhý, odpovědět jen tehdy, když se někdo zeptá a vy odpovědět chcete a ten je oproštěn od pocitu, že je třeba věc podat dostatečně s ohledem. To vám sundá masku. To vyndá čočky z očí. Velmi rychle se vygenerují lidé, kteří chtějí vědět a kteří se nebojí diskuze od lidí, kteří vlastně nic vědět nechtějí. Tím pádem máme hned lepší a zdravější postoj ke všem situacím, který v době odpočinku nevyžaduje žádnou energii. Ono totiž, pokud jsme u zvířat, má každé svého majitele a na něm 100% záleží, každé zvíře je připraveno na akci a na zlepšení stavu, ono to vítá, je soustředěné a nebo nedočkavé, kdy že se mu to uleví... je třeba mít na vědomí, že pokud nemá cenu vynakládat energii, tak pokud to uděláte, budete vyčerpaní, pokud půjdete správnou cestou, tak i když se fakt nadřete, jakože vím, o čem mluvím, energie neubývá, ba naopak... proto je fajn se věnovat svým pocitům, něco funguje? po akci mám pocit, že to bylo k něčemu dobré? nepotřebuji potvrzení z venčí? super... to je ono... jsem jen tam, kde se cítím dobře a bezpečně v rámci možností... nakonec, jako moji koně, mají velmi podobné vnímání, jsou jen tam, kde se cítí dobře.

Nové téma, velmi aktuální je, jak postupovat v případě zanedbaného koně, kdy započít léčbu koně, nápravu kopyt ve smyslu cílené korekce, která vede k pravidelným, zdravým kopytům, jak ošetřovat, jak krmit a jak pohybovat.

Během nedávných záchranných, více či méně vydařených akcí (např. Rousínov a jiné), jsem zodpovídala  pár dotazů a také jsem poskytovala nějaké konzultace, téma je to myslím zajímavé.

 

Při příjmu nového pacienta nebo při ,,záchraně koníka ze špatných podmínek,, je velmi důležité brát zřetel na jeho stav. Pokud se začne léčit koník, který má hodně starostí a je například odebrán právě ze špatných podmínek (ve špatném výživovém stavu, je hůře krmitelný, trpí otoky nohou a jiné), je třeba začít ošetřením, kterému říkám startovací. Pokud budu mluvit o kopytech, jedná se o typ trimu, který se postará o to největší  pohodlí koně, jaké je možné. Po té jej nechám stabilizovat a trochu zotavit a během této doby pokračuji v odpovídajících úpravách dle stavu zvířete. Vystrouhat zanedbaná kopyta je nutné, ale odpovídajícím způsobem, abychom nezpůsobili koni více starostí než má, nemusel by je unést nebo by ho to mohlo ještě více poškodit. Velmi vhodné je, u koní, kteří v dobrém stavu nejsou, udělat orientační krevní rozbory, abychom zjistili, jak jsou na tom s minerály a v jaké kondici se nacházejí vnitřní orgány. Rozhodně není vhodné provádět nějaké další, vážnější zákroky, pro ty bude vhodná doba až po alespoň částečném zotavení zvířete.  Koník musí mít v dobrém stavu imunitní systém.

Prvním krokem je tedy učinit vše pro dobré životní podmínky koně, naočkovat tetanus, pokud bylo i toto zanedbáno a ostatní věci jako odčervení atp., pak nějakou dobu trvá, než si tělo vybuduje odpovídající ochranu.  Dobrými životními podmínkami je myšlen stav, kdy se zvíře postupně dostává do dobré psychické pohody, což pozná i laik velmi snadno. Dlouhodobě zanedbaný kůň bude buď apatický a ,,skleslý,, - někdo tento stav označuje termínem hodný, nebo nervózní a nesoustředěný-to je druhý extrém, bývá označen termínem ,,zlý, přísný, nekomunikativní,, . Pokud se po několika týdnech díváme na zvíře pohodové, spokojené, které má svou jiskru, je možné odstartovat další fázi všech zamýšlených kroků.

Léčebné trimy, kdy se jedná o nápravu deformovaných nebo jinak postižených kopyt, můžeme zahájit až po úplném zotavení, pak je průběh rychlý a pro koně více snadný.

Zase ráda podotýkám, že pokud má koník dostatek své životní, záchovné energie, řeším tyto věci homeopaticky. Pokud nemá, získám čas i za cenu antibiotické léčby, po konzultaci s veterinárním lékařem.

Takže takový malý manuál z vlastní zkušenosti:

1. Zvíře umístím do výběhu s přístřeškem s možností očního kontaktu s ostatními koňmi
2. Zajistím pitnou, čerstvou vodu, kvalitní seno, jehož množství neomezuji, minerální liz
3. Podle aktuálního stavu stanovím délku karantény a prohlédnu jej případně s veterinárním lékařem
4. Pokud to stav vyžaduje, udělají se orientační rozbory krve
5. Stanovím podpůrnou léčbu homeopatiky
6. Zajistím korekci kopyt úměrnou stavu zvířete pro fyzické optimum
7. Podle výsledků krevních testů mohu poskytnout odpovídající minerální liz a postarat se o ostatní nálezy, na které výsledek biochemického vyšetření krve poukázal
8. Věnuji koni dostatek času, aby se cítil důležitý, včetně řízeného pohybu
9. Zajistím odčervení zvířete co nejšetrnější cestou (doporučuji sběr a rozbor trusu koně pro zjištění nálezů konkrétních parazitů a použití adekvátních účinných látek v odčervovacím prostředku)
10. Naočkuji tetanus
11. Počkám na zlepšení stavu, kdy je koník spokojený, klidný a má chuť k pohybu a komunikaci
12. V případě nepěkných kopyt doporučuji RTG vyšetření polohy a stavu kosti kopytní
13. Pokud to jeho stav dovolí, zařadím jej do stáda
14. Doplním krmnou dávku o potřebnou energii nebo bílkovinu pro zlepšení kondice (to je velmi důležité, krmná dávka, pokud je zvíře zanedbané, musí sestávat ze základních prvků, teprve časem ji je vhodné navýšit a pracovat na kondici těla, rovněž stav kopyt je podstatný, aby nedošlo k výkyvu, který by mohl způsobit laminitis)
15. Nyní si mohu oddechnout a pokračovat v korekturách, tréninku, jiných ošetřeních

Chystám článek o strmé zádi, vydržte, je to velmi zajímavé téma...

článek je v sekci něco anatomie...

Bolest zad, zatuhlý kůň a PROČ?

Na svých cestách se téměř ve všech případech setkávám s citlivostí nebo bolestivostí zad, kterou odhalím stimulací reflexních bodů. Pomocí těchto bodů, pokud odstraním příčinu, mohu svaly také uvolnit. Všichni koně, které začínám ošetřovat, mají také blokace různých svalových skupin.

Proč?

1) Může se jednat o chybné pohybování koně, kdy se zvíře neudržuje prostupné

2) Po úrazech a pádech

3) Po období, kdy bylo viditelné kulhání koně

4) Z přetížení při tréninku

5) Téměř vždy se jedná o nefyziologický, nekorektní postoj koně, kdy využívá svalové skupiny nejen v pohybu, ale i při odpočinku - např. při spánku vestoje

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

obr. na obrázku vidíte klisnu QH, pět let, která před zahájením ošetřování, které nyní trvá druhý měsíc, trpěla silnou podotrochlózou a dalšími deformacemi všech čtyřech kopyt. Nyní již bez vážných starostí, v rekonvalescenci, skvěle se pohybuje po výbězích s ostatními. Kopyta pravidelná, stále úzká, avšak se sestoupenými chodidly, tedy bez tlaku a obtíží v oblasti hlubokého ohybače. Klisna měla před započetím léčby velmi krátký krok, trpěla velkou bolestí zad a její jezdec ji označil za nekomunikativní a nespolupracující. Vlivem bolestí, které měla a které nebyly předchozím ošetřovatelem kopyt odhaleny, nebyla spolupráce s jezdcem schopná. Nebyly možné dokonce ani korektury zadních nohou bez sedativ. Rovněž byla na vině bolest zad, kdy jí zvednout zadní nohu nahoru nebylo možné, nejprve se ji snažila vytrhnout a po té kopala. Přední párové končetiny rovněž vytrhávala, téměř bez varování, po krátkých intervalech a ihned po došlápnutí držené končetiny na zem, ulevila té opěrné. Smutný, nepochopený kůň, kde oko předchozích odborníků neodhalilo příčinu neochoty, krátkého kroku a naprosto přehlédlo bolesti, které zvíře mělo.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

O nevhodném způsobu ježdění koní již toho bylo napsáno dost, je nutné koníka ohýbat a pracovat na jeho korektním pohybu pod sedlem, na to však začínající jezdci nestačí nebo těmto cvičením s koněm není dána potřebná důležitost.

Úrazy a pády jsou poměrně časté, zvláště pak na nevhodném nebo kluzkém terénu a téměř vždy za tuto situaci může typ ustájení koně, kdy je zvíře vystáté z boxu nebo rozbahněného výběhu a nedostatečná citlivost končetin při došlapu, kdy není jedinec schopen vnímat stav terénu, po kterém se pohybuje až do momentu, kdy mu končetina uklouzne nebo je jinak nestabilní. Koně, kteří mají udržována kopyta v takovém stavu, aby mohla sloužit zároveň jako hmatový orgán, úrazy téměř nemají. Jsou schopni se s jistotou pohybovat i po ledových plochách, mokré trávě, bahně... Hmat je pro koně velmi důležitý, vlivem tradic, které ještě stále přetrvávají v mnoha chovech a stájích, je to ale termín velmi nepochopený. Vrátím se k němu později.

 

Pokud dojde ke kulhání koně a to z kteréhokoliv důvodu, vždy je tento stav spojen s přetížením některých svalových skupin. Jakmile dojde k situaci, kdy se zvíře pohybuje nestandardně, svaly se zablokují, pokud stav odezní a je obnoven spráný postoj a zvíře znovu správně pohybováno, zase se uvolní, za předpokladu, že bolestivý stav netrval dlouhou dobu.

Situace, kdy je koník přetěžován, je jediná, kterou můžeme srovnat s člověkem. Pokud uběhneme ,,maraton,, nebo hodně fyzicky pracujeme, pocítíme to na svém těle docela dramaticky. Pokud nepředchází fyzickému výkonu dobrá, plynulá příprava a nenásleduje možnost uvolnit se a stále se pohybovat, jak si pohybový aparát žádá, může se jednat o výrazně bolestivý stav. I přes dobrou průpravu někteří jedinci na výkon prostě stavění nejsou...

Nekorektní postoj. Tenhle termín by si zasloužil mnohastránkový text a velmi mnoho ukázek v realitě koní. Pokud zvíře nemá během odpočinku ve stoje všechny svaly uvolněné, pokud stojí podkročené nebo předkročené, pokud často střídá opěrnou končetinu - to jsou již příznaky nepohodlí a bolesti nebo nemá k dispozici pevnou, rovnou plochu, na které by mohl odpočívat, dochází k blokacím svalových partií vždy. Nemusí to být pouze z nevhodného ošetření kopyt, ale je to situace nejvíce opomínaná a nejméně vnímaná, proto se budu zabývat právě jí. Kopyta koně jsou alfou a omegou pro udržení zdraví a pokud je zvíře zdravé, může být připravováno pro fyzický výkon. V drtivé většině se setkávám s naprosto nevhodnou údržbou a úpravou kopyt koní a vždy tito koně mají větší či menší problémy. Zmiňuji zde jen koně, kteří jsou BEZ KULHÁNÍ a NEMAJÍ NIKDY KRÁTKÝ KROK. Takový koník je pravidelně ježděn, chce se po něm výkon, dobře chodí, nekulhá. Velmi často, když takového koně upravíme - správně mu vystrouháme kopyta, povolíme hřbet a jsou mu poskytnuty dobré životní podmínky, zkušenější jezdec je novým pohybem koně mile překvapen. Zvíře je najednou uvolněné v lopatkách, opravdu ,,vezme,, jezdce na hřbet, má radost z pohybu a často mi majitelé volají, že se fantasticky pohybuje i ve výběhu, dělá dlouhé kroky, je uvolněný a šťastný. Ne každý majitel nebo jezdec má schopnost na svém zvířeti pozorovat, zda se cítí pohodlně či nikoliv. Lidé jsou zvyklí na to, že ,,jinde je to ještě mnohem horší,, nebo ,,teď už je to dobré, oproti dřívějšku už je o dost lepší,, a také čato ,,on je líný, nespolupracuje,, Stále srovnáváme, nejsme schopní odhalit, jak koni je, protože je pro nás jeho způsob řeči výrazově nesrozumitelným, prostě oni nemluví a my je neumíme číst. Znám ale také několik vyjímek, v poslední době se objevili lidé, kteří mi říkají, něco je asi špatně, ten kůň nějak nemá šťávu, chtějí o tom uvažovat, řeší, proč zvíře některé věci odmítá a jiné dělá rutinně-rezignovaně (aby to měl za sebou). Díky Bohu za tyhle změny. Pocit nebo intuice je velká výhoda. Nejen, že je dobré věnovat takovým pocitům pozornost, ale ti senzitivnější z nás jsou celkem schopní porozumět svému zvířeti, i když nejsou školeni v anatomii ani v morfologii... někde tady začíná porozumění. Často se mi stává, hlavně pak, když navštívím nějaký trénink nebo jinou ,,koňskou akci,, že se dostanu k nějakému koni, který čeká na start nebo již absolvoval a protože, svým profesně deformovaným úhlem pohledu, vidím zatuhlá místa a odchylky postoje koně, sáhnu po nějakém místě na těle koně. Koník bývá překvapen, že vím o jeho starostech. Tyhle zatuhlé partie si ošetřují koně, pokud jsou v dobře fungujícím stádě, navzájem. Jeden o druhém toho ví spoustu. Lidé pak přijdou do jejich světa, nevidomí a bez porozumění. Koně nás tolerují, mají nás i docela rádi, hlavně pak, pokud s nimi komunikujeme alespoň na nějaké úrovni.

Pokud je tedy odhalen blok svalové partie, pokud je odhalena citlivost zad, JE NUTNÉ NALÉZT PŘÍČINU tohoto stavu a odstranit ji. Pokud je diagnostikováno jakékoliv onemocnění pohybovho aparátu ať již pomocí RTG nebo vyšetřením fyzickým, veterinárním lékařem nebo jiným odborníkem, vždy je důležité nalézt příčinu. Nespokojit se s tím, že se jedná o srůsty, artrózy nebo jiné degenerativní změny na končetinách, páteři, např. trnových výběžcích a jinde, je nutné najít příčinu a odstranit ji, pak můžeme vidět trvalé změny k lepšímu. Téměř v 99% případů se podaří správnou úpravou kopyt a následnou, odpovídající  rehabilitací navrátit koni zdraví obratem. Ve všech případech je možné jej jezdecky využívat. Zmiňujeme-li stav nepohodlí bez kulhání a zkráceného kroku. Pokud již zvíře kulhá opakovaně a nebo má delší dobu kratší krok, bývá náprava stavu složitější, vyžaduje časté ošetření a fyzioterapii, změněný režim pohybování a někdy i změnu stravovacího režimu. Většina starostí koní, kterým nepředcházejí vážné úrazy, pochází právě od kopyt. Je zajímavé, jaké úspěšnosti je optimálním ošetřením dosaženo. Stále se jedná o tu nejefektivnější a nejlevnější cestu, jak koni nejen ulevit, ale jak ho uzdravit a to i ve velmi vážných případech. Nejefektivnější je na celé věci právě výsledek, kdy je odstraněna příčina stavu, potom již zvíře nepotřebuje Horse Bodyforming, kortikoidy, přetětí nervu, podkovy ani jiné podpůrné hůlčičky, které vedou jen k tomu, aby bylo ještě po nějakou dobu jezditelné s minimálním nepohodlím (hlavně pak pro jezdce, protože na bolavém, nervozním koni se příliš dobře nejezdí) Tímto, běžně aplikovaným, nepřirozeným způsobem nedojde k odstranění příčiny obtíží a tak se stav nepohodlí nebo bolesti stále vrací, poškození se prohlubuje. Žijeme v době přetechnizované a zmechanizované. Po celé roky jsme slýchali, že některé neduhy koní léčit nelze a také velmi často kupujeme od odborníků diagnozy jako ZÍSKANÁ VÝVOJOVÁ VADA, DEGENERATIVNÍ ZMĚNA A JINÉ NEGATIVNÍ PROGNÓZY, aniž bychom v ceně získali nástin kroků, které by našeho koně přivedly zpět do plnohodnotného života. Také se již od útlého dětství dozvídáme, že život je jen nahodilá evoluční říčka přírody, že zvíře je zvíře a nemá potřeby psychického pohodlí a člověk že je pán tvorstva. Tento přístup se logicky vyvinul z přístupu který právě jemu předcházel. Zvíře bylo dopravní a výrobní prostředek, děti se úmyslně znecitlivovaly, aby ke zvířatům příliš nelnuly, po celá století probíhá sociokulturní vývoj lidské společnosti a zvířata ve své nezměněné fyziologii jsou považována za domestikací pozměněná a neschopná přežít nebo dokonce prosperovat v přírodních podmínkách vlastních jejich druhu. Vymysleli jsme nevymyslitelné a máme pocit, že je třeba přírodu nějak vylepšit, poopravit... ale zapomínáme na to, že vylepšování a celkový pokrok je věcí jen a jen lidského druhu, který má tyto potřeby. Měli bychom všem ostatním tvorům nejen ponechat prostor na téhle společně obývané planetě, ale také odpovídající podmínky pro ten konkrétní druh, abychom je nepoškozovali a NEVYRÁBĚLI JIM ZÍSKANÉ VÝVOJOVÉ VADY, DEGENERATIVNÍ ZMĚNY A JINÉ. Naopak člověk pro svou schopnost opatrovat, může poskytnout optimální podmínky tam, kde mnohdy příroda optimální není. Proto také od útlého věku mnozí z nás chtějí zvíře nebo docházejí tam, kde se zvířata vyskytují, ať již je to les, kde pomáháme divoké zvěři vyvážit nedostatek nebo do stájí a jiných míst, kde se přímo o zvířata držená v zajetí staráme. ZÁKLADNÍ POTŘEBOU ZVÍŘAT JE NEJEN POTRAVA, ALE I PÉČE O TY OBLASTI, KTERÉ JIM TÍM, ŽE JE DRŽÍME V ZAJETÍ ODEPŘEME. Pokud se vrátím k equidům, tedy ke koňovitým, jedná se o možnost stálého příjmu objemových krmiv, o možnost stálého pohybu s jejich druhy v dobře sestaveném stádě, péči o jejich psychické a fyzické zdraví. PROTOŽE ALFOU A OMEGOU KONĚ JSOU ZDRAVÉ, FUNGUJÍCÍ NOHY A MY JSME SI BEZ DOVOLENÍ PŘIVLASTNILI I JEJICH HŘBET, JE NAŠÍ POVINNOSTÍ SE POSTARAT TAKÉ O PŘIROZENÉ A OPTIMÁLNÍ OPOTŘEBENÍ KOPYT, POKUD NE V POHYBU NA ABRAZIVNÍM TERÉNU, PAK SPRÁVNOU KOREKTUROU KOPYT. Protože opakování je matkou moudrosti, znovu zmíním, že většina změn stavu u koní, je způsobena nevhodnými podmínkami držení zvířete, počínaje režimem ustájení, výživou a v neposlední řadě, úpravou kopyt... a protože si neodpustím konstatování faktu mých výsledků a výsledků kolegů, kteří pracují na podobných principech po celém světě, většinu problémů lze odstranit a navrátit koním, oslům a jejich křížencům trvalé zdraví. Je samozřejmě lepší tak jednat preventivně, nikoliv již v poslední fázi, kdy zvíře fyzicky trpí a téměř se dobrovolně nepohybuje. Z hlediska preventivních ošetření jsou výsledky nejlepší, koně dobře narostou, mají zdravá kopyta a jsou schopni se pohybovat uvolněně na všech běžně schůdných terénech od hříběcího věku až po ten vyšší a zmíním ještě věk, kterého se koňovití mohou v optimálních podmíkách, které jim jako lidé můžeme poskytnout, dožít a to je věk 40let a to ve zdraví a dobré psychické a fyzické pohodě.

 

 

Proč koník s pravidelnými zdravými kopyty nerad chodí po hladkých, pevných a rovných površích, jako je třeba asfaltová silnice

Pokud váš koník odmítá chůzi po hladkém asfaltu, pak je to tím, že rozpěrky dosahují při zatížení kopyta na zem. Plná, nedostatečně upravená chodidla a vysoké rozpěrky způsobí to, že při chůzi na asfaltové silnici nebo na jakémkoliv pevném, rovném terénu koně zkracují krok nebo dokonce kulhají. Na obrázku níže je trim, který na první pohled vypadá docela dobře, pominu-li výšku patek, kdy každá z nich má jinou výšku a výšku rozpěrek, které při došlapu jsou v kontaktu se zemí a způsobují koni potíže.

Další fotografie zobrazuje trim, který je korektní, kopyto je pravidelné, patky stejně vysoké a při došlapu nedosahují rozpěrky na zem.

tento trim byl proveden velmi dobře, rozdíl je i v úpravě špice kopyta, která je obvykle dobré výšky a z chodidlové části se většinou vůbec neupravuje, pokud by upravena byla, nebyla by výška kopyta vpředu dostatečná a nebylo by možné běžným způsobem dosáhnout korektních úhlů, které zaručí perfektní kopytní mechanismus a fyziologický postoj.

 

Článek o situaci kterou poisuji níže je v sekci ,,Něco anatomie,,

 

Přechod na boso

   Někteří podkovaní koně neměli štěstí a jejich kopyta se nejen vlivem podkování zůžila, ale byly jim ponechány vysoké patky, pokud tento stav trval po dlouhou dobu a byli normálně ježděni, může být poškozeno lamelové spojení v kopytním pouzdře a hrozí akutní laminitis. Tento stav se dá odhadnout z tvaru, jaké kopyto má a také na základě informací, které majitel o koni poskytne. RTG vyšetření může odhalit rotaci pouzdra nebo separaci kosti kopytní, avšak protažené lamelové spojení odhalí jen oko školené nebo to pozornosti úplně unikne. Takový koník může být ošetřen, avšak jeho další rekonvalescence se musí podezření na tento druh poškození uzpůsobit. Je nutné jej mít v režimu 24/7, krmná dávka musí sestávat z kvalitního minerálního lizu, neomezeného množství sena a vody. Denně je nutné koni namočit kopyta, aby rohovina zůstala pružná a elastická. Pohyb je velmi důležitý, avšak jen v té míře, co koník sám dovolí. Pokud má problémy s chůzí po pevných terénech a s obraty na předku, je situace vážná. Je nutné jej udržet v dobré psychické kondici, vyvarovat se pohybu po ,,tvrdu,, ve vyšší rychlosti a naprosto nevhodné je na takovém koni jezdit. Po třech měsících rekonvalescence, pokud nedošlo k akutním stavům, je možné jej začít mírně zatěžovat i jezdecky. Pouze krok.  Zařadit vycházky po asfaltu je možné, pokud s tím zvíře nemá žádný problém, pokud má kratší krok nebo dokonce kulhá, vypovídá to o stavu poškození právě v oblasti lamelového spojení-bílé čáry. Toto se dá snadno zaměnit se situací, kdy se jedná o kulhání nebo nepohodlí, které způsobuje plné chodidlo a rozpěrky, které při došlapu jsou v kontaktu se zemí. Pokud je však udržováno kopyto pěkně vystrouhané, koni by chůze po hladkém asfaltu měla být příjemná. Pokud i přes dobré vystrouhání má zvíře s tímto povrchem problém, potom jsou to otřesy při došlapu, které působí bolest nebo nepohodlí a to by se mělo stát varovným signálem, protože při nedodržení výše popsaných podmínek může dojít k laminitis. V případě přetížení pohybem a následným akutním stavem kulhání je vhodné použít homeopatický lék Lachesis a podávat jej pocitově, několikrát denně až do zlepšení. Pokud koni dopřejeme potřebný čas na uzdravení, může být po pár měsících lehce jezdecky využíván a po roce může být využíván normálně. Je vhodné opatřit si RTG snímky, abychom se podívali, v jakém stavu je kost kopytní, zda má správný tvar nebo chybí špička, případně kolik, abychom koně nepřetěžovali a nedošlo k problémům.

 

RTG snímek kosti kopytní s viditelně ubouranou špičkou

RTG snímek rotace pouzdra, laminitis/schvácení kopyt

Fotografie řezu kopytem, kde je vidět separace kosti kopytní

a nyní fotografie odpovídajícího kopyta před řezem, abychom viděli jeho tvar, koník měl bolesti, zřejmě proto byl utracen, stav však lze velmi dobře řešit a k usmrcení zvířete nemuselo dojít

Podobný případ u živého koníka právě řeším, jeho kopýtko vypadalo takto

pohled na patky

Pokud se podaří přejít sedm až deset měsíců bez akutní laminitis, může být koník v budoucnu plně využíván a jeho kopyta budou zdravá.

Tak to vypadá, že svitlo slunce i do světa našich více či méně dobrovolných zvířecích průvodců...

Kdyby mi někdo před časem řekl, že někde v čechách budou zutí a ošetřovaní sportovní koně, nevěřila bych. Kdyby mi někdo řekl, že jim jejich jezdec bude naslouchat a sám o to požádá, tak už vůbec ne. Kdyby mi ještě k tomu nazančil, že ten, kdo je jezdí bude uvažovat o ježdění bez udidla, protože má dojem, že mnoha koním, které jezdí udidlo vadí, asi bych si připadala jako ve snu.

Nechci škatulkovat lidi, ani ty od koní. Jenže je pravda, že pokud budu u koní, kde obstarám boxy, nasedlám a vyrazím na závody, asi si ničeho příliš nevšimnu. Koně jsou vystátí a tak vítají možnost pohybu, zapomenou na své starosti, vyrazí a celí se chvějí, jsou nedočkaví... je tak trochu stres, naložit, vyložit, opohybovat, zůčastnit se a přejít to bez trestných bodů, v dobrém čase, euforie nebo zklamání a rozbor chyb v ústraní... koně naložit, vyložit... udělat boxy, nasedlat, trénovat, udělat všechno proto, aby to příště zase dopadlo dobře nebo bylo lepší.

Až teprve tehdy, když se člověk zastaví, sleduje je při odpočinku, dívá se na ně ve výběhu, hodiny... teprve si všímá zvláštních věcí. Získává vhled a ten cit, který se u něj rozvine, zůstává v něm. Pokud má odvahu a otevřenou mysl, pokud je pro něj kůň bytost, která myslí, cítí a potřebuje, porozumí i jemným signálům, ucítí nerovnováhu, ano, to chápu.

 

Zdravé kopyto, správné proporce a výška. Koník, angloarab 16let, chodí po všech terénech, hodně a rád se hýbe, velmi ochotný a spolupracující...

na obrázku vidíte chodidlo, které má správné proporce, bílá čára je všude stejně široká, rohovina neobsahuje otlaky ani jiné patologické nálezy. Koník chodí po všech terénech, je velmi stabilní, poradí si i s kluzkým terénem. Strouhám ho dva roky. Původně měl deformovaná kopyta, byl citlivý jak na štěrku tak na asfaltu.

Kopýtko toho samého koně, správné výšky a se správnými úhly. Pokud by se koník s takovými kopyty denně pohyboval několik km po abrazivních terénech, nemusí se téměř strouhat. V době, kdy byl ježděn dvakrát týdně po kamenitých cestách a silnicích se dělaly jen malé korektury kopyt.

 

Stejně tak, jako se v posledních letech ,,zmechanizovalo,, lékařství a vymizel osobní přístup, tak zmechanizovala i péče o koně. Je na čase přehodnotit přístupy k léčbě problémů, aby jejich řešení bylo rychlé a více v souladu s nastavením a povahou ošetřovaných jedinců. Více se zaměřit na samoozdravný proces, který může začít, jakmile budou připraveny optimální podmínky. Protože žijeme ve fyzickém světě, nestačí použití léčiv, ani homeopatických, které efektivně doplňují mozaiku při léčbě, je nutné napravit odchylky fyzicky, pak lze dosáhnout rychlých, téměř zázračných změn. Jakmile odstraním příčinu, mohu působit na ostatních rovinách a urychlit tak uzdravení zvířete. Na bolavá záda nestačí přizvat fyzioterapeuta a chiropraktika, trvalé změny docílíme pouze odhalením a následnou nápravou chorobného stavu. Každý můj pacient má jiný problém, nemohu aplikovat stejný zásah, musím se s koníkem seznámit, podívat se, v jakých podmínkách žije, jaké jsou na něho kladeny nároky a také je zajímavé se dozvědět, v čem se svým člověkem nesouhlasí, to mi poskytne celistvý obraz a umožní vhodně zasáhnout.

 

7.9.2013

Prosím pozor

Včera jsem byla na pracovní cestě, šlo o ošetření sedmnáctileté kobylky, která trpí podotrochlozou. Protože kobylka kulhala, bylo jasné, že má potíže. Avšak po jejím ošetření jsme se pustily i do ostatních koníčků tam. Mají pěkné výběhy, super podmínky a bezvadnou majitelku, která pro jejich prospěch udělala maximum. Jak už to tak bývá, pozveme si odborníka, on koníčky ošetří nebo jim upraví kopýtka. Majitel přece nemůže dělat všechno sám, stejně tak jako si dá opravit auto nebo vyměnit olej, předpokládá, že průběžná, pravidelná údržba prospěje nejen jeho vozu.

Klisna, 5 let, ježděná, byla dlouho pro své majitele starostí. Příliš nespolupracovala. Od pohledu inteligentní, pěkný koník. Dokud ale nejde o pohyb. Lidé, protože spoléhají na odbornost zvolených ošetřovatelů nehledají problém tam, kde opravdu je. Klisna trpěla bolestmi zad tak velkými, že odmítala i podat zadní nohy při úpravách. Často se setkávám s podobným projevem. Její kopýtka byla úzká, deformovaná, přední končetiny postavené na špičce, zadní nožičky měla výrazně pod trupem. Protože má dobře vyvinuté osvalení, zvládala zátěž lépe než lehčí typy koní, avšak svaly byly zatuhlé, měla zaťaté zuby. Jako člověk, když musí pořádně zabrat, tak zatne zuby... nakonec se nám podařilo klisnu uspokojivě ošetřit a věřím, že pokud budou v pravidelných intervalech ošetření pokračovat, bude z ní spokojený a spolupracující kůň, uvidíme.

Netrestejte sebe ani koně, podívejte se na to tak, že pokud některé věci koník ochotně splní a některé velmi nerad, může být problém jinde než v jeho povaze, může mít bolesti, o kterých nás nemůže informovat jiným způsobem, než svou neochotou, dokud totiž zvíře nekulhá, není zpravidla problém tušen, natož odhalen! Ale ve všech případech, které jsem dosud řešila, to byla právě záda nebo bolest párových končetin, kdy koně svůj krok jen ,,drobí,, kulháním si totiž uleví pouze tehdy, když jedna z končetin bolí více než druhá.

...

Vývoj stavu u poníčků a Valgy

Poník Korzár má užší kopýtka, na trim zareagoval dobře i přes to, že poslední korektury byly provedeny, dle slov majitelky půl roku před tím. Protože ho od chybného postavení těla-nefyziologický postoj, často viditelný u mnoha koní jinde, bolela záda, odmítal jezdce. Koně nemají mnoho možností, jak své problémy člověku sdělit, nemluví a proto je většinou signálem pro člověka nebo jezdce právě koníkův nesouhlas s určitými věcmi, Korzár nesouhlasil s jezdeckými hodinami. Obratem po ošetření ho zase mohla jezdit dcera majitelky, koník již byl bez bolestí.

Poník Bobeš na tom však zdaleka nebyl tak, jako jeho konský kamarád Korzár. Již v minulosti trpěl schvácením kopyt, což mi majitelka potvrdila a po korekci kopyt bylo zřejmé, že jeho kost kopytní v minulosti separovala-utrhla se od lamelového spojení v pouzdře a změnila svou polohu. Rovněž měl rozpěrky vrostlé ve střelu a po vystrouhání sice krásně chodil po rovném terénu jako je třeba zámková dlažba, hřbet měl uvolněný, avšak hrbolatý asfalt dvora mu dělal starosti. Pokud by majitelka chtěla jeho stav v budoucnu řešit, musely by se Bobešovi dělat korektury častěji než jednou nebo dvakrát ročně. Dalším předpokladem pro zdravá, bosá kopyta je pobyt ve vhodných podmínkách. Stelivo, které se používá ve stájích, jakékoliv, má tu schopnost, proč je používáno. Perfektně absorbuje moč. Jak víme, moč obsahuje čpavek, čpavek pak leptá a rozkládá bílkovinu. Kopytní pouzdro je vlastně bílkovina. Navíc, čpavek se výborně váže na vlhkost a to také na vlhké sliznice počínaje nozdrami... Ty pak bojují proti prachu a čpavku tím, že vytvoří hlen a koně, které vyvedete ze stáje a začnete jimi pohybovat, se hlenu zbavují tím, že ho ,,vyfrknou,, takže nejen kopýtka ve stájích trpí...

Valga měla progres po ošetření, avšak její režim se mnoho nezměnil. Chodila na několik hodin ven, zbytek času stála v boxe. Spekulovat nad důvodem jejího předčasného odchodu nebudu. Ale jedno je jisté, pokud zvířeti neposkytneme prostředí a podmínky, které daný druh potřebuje, nebude se mu příliš dařit. Bude mít různé obtíže, dle svého založení budou mít různou vážnost...

Často si říkám, že díky tomu, jak přizpůsobiví a odolní koně jsou, že jejich síla přežít cokoliv je tak pevná, trpí. Prostě si zvyknou skoro na cokoliv, aby přežili. Nechci se dívat na svá zvířata, jak se snaží přežít v podmínkách, které pro ně vymyslel člověk, jak se dívají z boxů, skrz mříže, jak čekají, že se budou moci chvíli pohybovat. Jak jim změním jídelníček, nízkoobjemová krmiva nahradí jejich přirozenou potravu, změním vše, co jim je vlastní a očekávám výkon, poslušnost, perfektní zdravotní stav a ve finále možná i vděk. Proto chovám své koně v podmínkách co nejbližších jejich přírodnímu nastavení. Jsou tu 50 milionů let, přežili. Člověk je svým šlechtěním a domestikací za těch pár set let nezměnil, to je vůči věkům, kdy se vyvíjeli nemožné. Jen tvor, který se změní anatomicky, poskočí na evolučním žebříčku dolu nebo nahoru. Koně ale zůstali stejní, mají shodné trávení, shodný pohybový aparát, ve své podstatě zůstali totožní. Takže vliv domestikace na jejich anatomickou stránku nezapůsobil. Potřebují tedy stále stejné prostředí...

 

31.8.2013 nový článek je v sekci podotrochlóza...

 

23.8.2013 I přes neexistující komunikaci s majitelkou Valgy ze Svobodných Hamrů jsem se dozvěděla, že klisna uhynula.

Jak u svého koně diagnostikovat, zda je jeho postoj korektní a nevyžaduje nepřirozenou námahu?

U všech equidů platí, že při stání na pevném, rovném terénu, pokud jej necháme stát uvolněně, jak mu to vyhovuje, směřují holeně kolmo k zemi, hlava je snížená, výraz uvolněný, na obličeji nejsou zaťaté mimické svaly a u nozdry a koutku huby se neobjevují vrásky. Při jakékoliv odchylce od popsaného stavu se nejedná o uvolněný postoj, každá odchylka nám sděluje, že zvíře potřebuje proto, aby stálo energii a to kvůli nepohodlí nebo dokonce bolesti.

 

Zde jsou na ukázku dva nekorektní postoje, vyžadující energii svalů, jde o velmi výrazné odchylky. Oba koně jsou nakováni a ochotně spolupracují se svým jezdcem. Tělo obou koní signalizuje nepohodlí a dle výrazu si troufám říci, že i bolestivost. I tak jsou jezdecky využívaní a věřím, že jejich majitel a jezdec nemá o jejich problémech ponětí. Určitě, pokud by takovou věc tušil, udělá všechno proto, aby stav optimalizoval. Takové případy vídám běžně, informace chybí...

Valach na první fotografii ulevuje tlaku, který se nachází v přední stěně kopyta na obou hrudních končetinách, jedná se o dlouhodobé přetížení lamelového závěsu v kopytním pouzdře, je podkován, tedy citlivost v kopytech je minimální, vlivem nízkého prokrvení kopyt všech podkovaných koní. S jistotou bychom nahmatali zatuhlé svaly na krku a lopatce, také bychom pomocí stimulace bodů v zádové oblasti objevili bolest hlubokých, zádových svalů. Tento koník drží své tělo v postoji, který je pro něho nejvíce pohodlný, nejedná se o dědičnou ani jinak získanou vadu, jedná se o úpravu kopyt, která nezahrnuje znalost optima. Zadní končetiny vyvažují a pomáhají s přenesenou váhou z předku do trupu koně.

Klisna na druhé fotografii je v opačném extrému, hrudní končetiny má podsunuté pod sebe, jedná se o nepohodlí/bolest v patkách, tím, že si stoupne na špici kopyt se jí snaží vyhnout. Zde dochází k poškození špičky kopytní kosti, vlivem tlaku, který spočívá na špici kopyt nedochází k prokrvení spodní části kopytní kosti, které zajišťuje obvodová tepénka. Váha spočívá na předku koně a zadní jsou proto logicky posunuty pod břicho.

Z výrazu obou koní můžeme minimálně usoudit, že jsou unaveni. U obou koní je propadlá linie hřbetu, za což opět nemůže jezdec ani dědičná dispozice, nýbrž postoj, ve kterém se nachází, stejně tak jako u George Orimy, který není a nikdy nebyl ježděn. Záď je spadlá, kořen ocasu nízko.

Věřím, že se mi podaří předat informace majitelům koní a že díky nim budou schopní vidět nepohodlí svých koní a tak se rozhodnou pro nápravu stavu.

 

 

 

 

 

8.8.2013 Tak se nám rozjel sběr dat pro diplomovou práci, přikládám několik koníků, kteří se účastnili buď jen měření nebo byli zařazeni do programu efekt trimu a ošetřování na postoj a kondici zvířete.

První koníci byli valášek Ori, achalka Iša, která má rovněž svou vlastní sekci, valach Tiberius, kobylka Valga a dva poníci Boban, který se těší věku cca 35-37 let a Korzár. Několik majitelů přispělo svými koňmi na jezdeckém dnu... ti byli jen olepeni a změřeni.

 

fotografie kobylky Valgy ve Svobodných Hamrech, je jí 17let, dlouhé roky je ,,špatně krmitelná,, od jara zhubla do tohoto stavu. Byly jí upraveny kopyta, podány homeopatické léky a byla domluvena malá změna režimu. Případ budeme nadále sledovat. Na fotografii č.2 můžete vidět změnu uložení lopatky po ošetření. Kobylce byl navrácen korektní postoj, kdy může bez potíží stát, s nulovým výdajem energie, do této doby kvůli přerostlým kopýtkům a nevhodnému trimu musela vynakládat energii, která jí teď bude zbývat, takže typujeme přírůstek, který bude znát do dvou týdnů.

fotografie č.1 před ošetřením

fotografie č.2 po ošetření

tahle fotografie byla pořízena čtyři dny po té vstupní, nějaká deka přibyla... uvidíme dál

Poník Boban, cca 35-37 let

 

fotografie Bobana po ošetření

Poníček Korzár, cca 7let, JK Svobodné Hamry

Korzár měl problémy se ztuhlostí, pokud byl využit pro vožení dětí ,,zlobil,, byla udělána kopýtka a namasírován, trochu v něm praštělo a potom nám usnul 

fotografie č.1

fotografie č.2  Korzár po ošetření

Oba poníčky budeme sledovat.

 

Velmi průkaznou a zajímavou věcí je, že po ošetření se všichni koně změnšili při měření kohoutkové výšky o několik centimetrů, za tuhle změnu může více položená lopatka, pokud koník nemá v chodidlech narostlé rozpěrky, které jej tlačí nebo jinak zanedbaná kopýtka, stojí na svých nožkách uvolněně, úhel lopatky je jiný, než když uvolněně nestojí, kohoutek se o několik centimetrů sníží a pokud jsou stejně dobře ošetřena i zadní kopyta, je možné trvale odstranit i bolest nebo citlivost zad, koně uvolnit a pak si dopřát společnost uvolněného, spokojeného koně i po jeho fyzické stránce. Korzár byl označen za zlobivého poníka, protože jeho obtíže nebyly odhaleny, projevilo se to po té, co byl uvolněn a ošetřen, uvidíme, jak ted bude reagovat na jezdce. Boban měl křívá, zdeformovaná kopyta, dlouhou dobu správně neupravená, majitelka koně o něm řekla, že prostě šmajdá, je prý starý... posoudíme jeho vady po nějakém čase...

 

Koníci z jezdeckého dne...

 

 

Ori má svou sekci, jmenuje se George Orima...

28.4.2013 Nový koník, marůdek Ori

Tak jsem v pátek přivezla tříletého koníka do léčby, bylo to nádherné, zase se věnovat tomu, co mám tolik ráda, pokusím se tohoto koníka vrátit do plnohodnotného života.

Chci tímto poděkovat také sponzorům, kterými jsou Zdenka Panchartková, Ing. Michal Drda, Ing. David Drda, Mgr. Richard Policht, PhD. a v neposlední řadě má maminka a moji přátelé, řidič konibusu Láďa Tecl a moje milované kamarádky Květa Sockelová, Hanička Odstrčilová, Eli Pospíšilová Verunka Knotková za finanční, fyzickou a morální podporu v této nádherné věci.

Nyní lehce nastíním stav koně, více se mu budu věnovat v jeho samostatné sekci, kterou brzy založím.

Je to tříletý valášek, painthorse, diagnóza artróza karpálního kloubu velkého rozsahu, ovlivňující hybnost končetiny. K dispozici jsou RTG snímky, vyjádření předních, českých ortopedů... s velmi negativní prognózou.

Již při pohledu na postoj zvířete a nerovnoměrnost nasvalení bylo zřejmé, že se jedná o dlouhodobě nekorektní postoj, který zavinila bolest v kopytech-v patkové oblasti a také jejich chybný úhel, zasaženy jsou i špičky obou kostí kopytních na předních končetinách. Po příjezdu domů jsem provedla stimulaci reflexních bodů, což potvrdilo mou domněnku o možné bolestivosti zad. Citlivě reagoval v oblasti za kohoutkem a velmi bolestivá byla oblast beder. Druhý den byla provedena pečlivá korekce kopyt a masáž pro celkové uvolnění těla. Pro představu sem vkládám dvě fotografie postojů, kdy se cítil uvolněný, jedna fotografie je před trimem, takto stál pohodlně, končetiny pod tělem, jedná se o pozici těla, kdy se koník cíleně vyhýbá bolesti, na pevné ploše, pokud takto zvíře odpočívá, bude mít podobné problémy jako Ori...

 

pro přesnější diagnositku z fotografií a videí používáme body, které nalepíme na koníka a po té vyhodnotíme...

 

takto stál Ori pohodlně po trimu a malém opohybování...

Jakmile nasbíráme nová data, vložím je do jeho vlastní sekce,

zatím nashledanou...

16. 4. Studený odchov :-)

Durun se narodila do sněhu a její první dny na světě byly velmi chladné. Teplota přes noc klesala pod bod mrazu, všude byl sníh. Přechod do jarnějších teplot provázel mrznoucí déšť. Pokud je klisna krmena v přístřešku, nemá hříbě žádný problém. Malá neměla žádný výtok z nosu, byla veselá, běhala... Jedinou starostí bylo, že odmítá spát na seně, pak může být dobrým řešením jakákoliv gumová plocha nebo podobný materiál.

S teplým jarem se objevil výtok v nozdře, dostala dvakrát homeopatika RHUS-T 9 a ihned to bylo v pořádku.

Jinak se má kobylka čile k světu, běhá a výborně skáče. Lesní příkop, který si dospělí měří a váhají, zda skočit, přehopne jak nic :-) Dnes jsme se učily dávat nožičky, máme velmi měkký výběh, zatím není zpeveněno nic, kromě krmeliště. Tím pádem nedochází k obrusu rohoviny a je třeba drobných úprav. To jsme dnes udělaly... běhala pak s klisnou po lesních cestách a nožky se hodně vyrovnaly. Na kopýtka hříbátek je třeba dávat velký pozor a úzkostlivě o ně dbát, jedině potom z toho malého tvora vyroste kůň, který zvládá všechny terény bez zaváhání. To, že máme měkký výběh musíme trošku dohnat nejen úpravou, ale i pohybem po pevných terénech, proro vycházky a vyjížďky volíme po lesních asfaltových a zpevněných kamenných cestách.

 

4. 4. 2013 Se nám narodila klisnička po achaltekinském koni, jmenuje se Durun Kou Ahal

Těsně před půlnocí jsem se šla podívat za koňmi s trochou ovsa na dobrou noc a našla Laděnku, jak leží. Během pár minut byla na světě Durun, její první den byl sněhový, teplota kolem nuly, chvílemi pod bodem mrazu. Po porodu jsme ji já a klisna usušily a počkaly, až pochopí, jak zacházet s tou spoustou končetin, co má...

Během hodiny běhala a během dalších několika desítek minut začala i pít. Naprosto odmítala ležet v seně, zřejmě jí lehtalo, jakmile jsem jí zahrnula, vstala. Odvážně šla o kus dál a svalila se do sněhu. Člověka zachvátí panika, chudák koník a snaží se trochu tu přírodu vylepšit, rádi tomu říkáme optimalizovat ji :-)

Mnoho jsme toho s klisnou nenaspaly, prakticky jsem noc ztrávila ve výběhu, v oteplovákách a stále jsem se snažila malou zahřívat, jakmile si lehla. Takhle to vydíme my lidé... je ale pravdou, že mláďata, která se rodí připravená na okamžitý přesun se stádem, jsou od přírody velmi dobře vybavena na každé počasí a přizpůsobí se velmi rychle.

Ještě se chci zmínit o skladbě mého stáda. Během očekávání hříbátka jsem si kladla otázku, zda klisnu oddělit či nikoliv, o tom bych vůbec nepřemýšlela, pokud by měla ve stádě alespoň jednu koňskou přítelkyni. To ale nemá. Žije se svým dvouletým synem a otcem Durun, achaltekinským koněm Degerlim.

Protože jsem člověk, který se zabývá prací s různými energiemi, dlouho jsem nad tím, jak se na porod připravit, přemýšlela. Nakonec jsem věci nechala jak jsou a soustředila jsem se na to, abych byla ve správný čas na správném místě, což se podařilo. Při porodu byla klisna sama, kluci žrali u padesát metrů vzdáleného krmeliště. Po porodu se ale přišel podívat Habet, vlastně brácha klisničky Durun. Trošku to okouknul a dal se do jídla u své matky. Následně přišel i Degerli ale to už tak hladce nevypadalo. Nějak tomu celému nechtěl rozumět a tak jsme mu s Ladou daly co proto, nakonec jsem oba kluky oddělila do jiného oplůtku a klisnu nechala v klidu s hříbětem. Takže doporučuji, pokud je více klisen a vychází spolu, nechat je pohromadě a oddělit samce, pokud jsou dominantní.

Více zpráv dodám průběžně...

malý pokus o zahrabání hříběte do sena, během pár minut vstala a lehla si jinam...

10.10. 2012 Jak stouhám koně? jak se trim jmenuje? který trim připomíná? jaký je jeho výsledek?

Maličko se ohlédnu zpět a zrekapituluji svůj vývoj, také výzkum a pozorování vysledků, pojďme na to...

Kopyta mě začala zajímat v ten moment, kdy jsem si uvědomila, že nejsem s tím, co mi nabízí ,,trh,, spokojená. Od těch časů se můj vhled a vědomosti prohloubily až na bod, kdy jsem schopná diagnostikovat příčiny problémů a pokud je to fyzicky možné, tak je odstranit, protože jedině tak mohu řešit/vyřešit problém trvale.

Prošla jsem obsáhlým vzděláním, denně pracovala s koňmi zdravými i nemocnými a mohla jsem hodnotit efekt různých zásahů. Zůstanu teď okamžik u koní zdravých. Tam se mi nejlépe osvědčilo spojit podmínky chovu s trimem, který není mnoho invazivní, to znamená, odstraním jen to, co narostlo a vadí. Moji koně tak zvládají terény všeho druhu bez zaváhání, velmi dobře prospívají, jsou zdraví a hříbě, které takto upravuji od jeho velmi útlého věku - od 6 týdnů, nemá ve svém okolí konkurenci... je to kůň vyrovnaný, krásně narostlý a troufám si napsat stoprocentně zdravý. Pokud tedy začnu koníka upravovat tehdy, kdy to skutečně potřebuje s spojím to se správným způsobem chovu, pokud použiji vhodné minerálko, které má k dispozici od narození, vyroste z něho šampion.

Tedy bod jedna, odstraním to, co vadí.

Posuzovala jsem různé trimy, nebo respektivě, viděla jsem spoustu lidí, kteří upravovali koně a měli různé učitele. Sama jsem podrobně studovala klasický trim, který provede podkovář, mustangroll, trim bílé čáry a trim dle Dr. Strasser. Ostatní trimy jsem sledovala jen okrajově neb se vše velmi prolíná a spousta věcí je postavena na jednom základě. Šla jsem tedy k základům a vše studovala a aplikovala.

Nyní svůj trim nazývám ,,trimem toho konkrétního koně,,

Dovolím si ho přirovnat k ideálnímu, přírodou otrimovanému kopytu v daných podmínkách dle koňských potřeb.

O výsledku jsem se již maličko zmínila. Cílem je spokojené, plně využitelné zvíře.

Tímto se dostávám ke své nabídce, která je velmi obsáhlá. Poskytuji konzultace a diagnostiku problémů koní dospělých a velmi ráda také úpravu hříbat a mladých koní, kde se mi podařilo předejít pozdějším deformacím, vadným postojům a obecně udržet celkové zdraví. Tato problematika je velmi obsáhlá a jedna věc souvisí s druhou, to ovšem platí vždy a ve všem. Velmi dobře se také osvědčila homeopatika, která konzultuji s odborníkem na vysoké úrovni, ta nám doplnila kus chybějící mozaiky...

Z malčanské kliniky odcházím, vracím se domů i se svými koňmi samozřejmě, abych dál rozvíjela svůj potenciál a mohla se věnovat koním široké veřejnosti, svobodně, dle svého nejlepšího vědomí a umění.

Těším se s vámi na viděnou, ať již u vašich koní nebo kdekoliv jinde...

Lucie

 

Jedna z věcí, která spoustu chovatelů trápí, je plodnost klisen, respektivě jejich snížená schopnost reprodukce. Pojďme si řící pár slov k látkové výměně.

Aby uzrálo vajíčko ve vaječníku a klisna tím pádem mohla být připuštěna a zabřeznout, musí být organismus dobře zásoben krví, tedy musí být dobrá látková výměna a je také třeba ultrafialového záření. Z toho logicky plyne, že je nutný dostatek pohybu a to venku. Pokud je kůň v boxovém ustájení, jeho krevní oběh funguje jen na cca osmnáct procent. Po celou dobu, kterou v boxe tráví, je tedy krevní oběh a tím pádem látková výměna omezena. Kůň který stojí, má srdeční frekvenci kolem 30 tepů a do srdce se dostává okolo 200ml krve, při chůzi je frekvence tepů více než dvojnásobná a do srdce přichází kolem 600ml krve. Z tohoto faktu plyne, že je pro koně velmi přínosný pobyt venku a možnost přes den libovolně popocházet se svými druhy. Čím více se klisna pohybuje, tím lepší má látkovou výměnu. To je nejen důležité pro reprodukci, ale pro celkový zdravotní stav. Zmiňuji zde jen tuto část problému, je jich samozřejmě více. Tento střípek z mozaiky mě velice zaujal, protože to pak často chovatelé řeší různými hormonálními preparáty a zatím je celá věc tak jednoduchá. Stačí koním poskytnout optimální životní podmínky. To je tedy další z důvodů, proč koně chovat venku, umožnit tělu lepší látkovou výměnu a tím i posílit imunitu. A to nejen chovné klisny.

2.4.2012 Podmínky pro obnovení a udržení zdraví

Pokud si dám tu práci a prostuduji dostupné materiály, zvláště pak vše co se týká veterinární fyziologie, dojdu k celistvému obrazu toho, jak kůň funguje za jakých okolností. S dostatkem informací pak mohu dojít k závěru, co kůň potřebuje proto, aby byl nejen zdravý, ale i spokojený a výkonný. To jsem udělala. Budu sem postupně vkládat malé příspěvky s jednotlivými tématy... půjde o témata, která jsou stále v živé dizkuzi, o informace, které si můžeme ověřit a sami si udělat názor na to, co je správné...

těším se i na dizkuzi všech, co si to tu přečtou a to na mailu: luciedrdova@seznam.cz nebo na FB :-)

24.01.2012 Přístup do vody

Jak jsem předeslala, pracuji na kopytní klinice v Mačanech, poblíž obce Čím.

Měli jsme zde několik případů a probíhala léčba. Na nich jsem zpozorovala a tedy v praxi ověřila, jak je nutný denní přístup koní do vody. Je nutné koně denně namočit a to alespoň do výšky korunek i v zimním období. Kopyta potřebují vodu!!! Potřebují ponořit, ne jen postříkat, to nestačí. Rozdíl namočených a nenamočených koní je obrovský. Pokud je alespoň jednou denně namočím, dobře se hýbou a to i marodi. Kopyto má zvláště pak v období sucha tendenci vysychat...

Myslete na zdraví vašich koní a umožněte jim tuhle maličkost :-)